Pardubický soubor Perníček – folklor, který spojuje generace
Když se řekne folklor, mnozí si vybaví kroje, lidové písně a tance. Pro Lenku Šťastnou, vedoucí pardubického dětského folklorního souboru Perníček, je to ale mnohem víc – je to životní cesta.
„Já jsem se k folkloru dostala už jako devítileté dítě na základní umělecké škole. Přišla jsem do souboru a už jsem nikdy neodešla,“ vzpomíná Lenka Šťastná s úsměvem.
Soubor Perníček, který vznikl v roce 1986, se za dobu své existence vypracoval na špičku českého folkloru. Nedávným triumfem byla hlavní cena na Mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici. „S naším pořadem „Kykyryký, proč? Pro slepičí kvoč!“ jsme zaujali porotu i publikum. Bylo to hravé, autentické a přitom hluboce zakořeněné v tradici,“ popisuje Lenka.
Tradice jsou klíčové
Repertoár souboru čerpá především z regionu Polabí, kde se dochovalo například stínání kohouta – posvícenská tradice, která jinde vymizela. „Snažíme se postupně zpracovávat lidové obyčeje od Velikonoc přes Vánoce až po letnice. Tyto zvyky, jako svatby a křtiny jsou spojeny jak s životem člověka, tak s cyklem přírody,“ vysvětluje vedoucí souboru.
Pro Lenku Šťastnou má práce s dětmi a folklorem hlubší význam. „V dnešní době je láska k tradici často chápána negativně, ale já říkám, že strom musí mít pevné kořeny, aby přežil vichřice. Když si vážíme svých kořenů, můžeme obstát i ve světě,“ říká s přesvědčením.
Veselka v Hronovické
Perníček zve diváky na vystoupení s názvem „Veselka“, které se uskuteční tento pátek 21. března v 18 hodin v kulturním domě v Hronovické. „Rekonstruovali jsme svatební obřady z Pardubicka, plné důstojných okamžiků i humoru. Diváci se mohou těšit na tradiční zvyky, jako je přispívání na kolébku nebo veselá přetahovaná mezi družbami a družičkami,“ láká Lenka na nezapomenutelný folklorní zážitek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.