Dobytí světa s (téměř) prázdnou kapsou

21. duben 2015

Nejzajímavější vesmírnou fotografii nafotil podle odborníků z NASA český astronom Petr Horálek. V Radioporadně se podělil o své zkušenosti.

A nejenom o ty fotografické. Za úchvatnými vesmírnými úkazy se totiž Petr Horálek vydal do světa. A hned k protinožcům na Nový Zéland. Mladí Češi tam jezdí za prací. Vydělají si na farmách a pak začnou cestovat. Ale získat povolení k dlouhodobému pobytu není vůbec jednoduché.

Pardubickému astronomovi, cestovateli a fotografovi Petrovi Horálkovi se to povedlo.

Jak se v Radioporadně přiznal, při práci sice ztratil 20 kg váhy, ale dřina se vyplatila. Procestoval nejen Nový Zéland, ale také Cookovy ostrovy, Kanárské ostrovy, jižní Afriku, Chile či Faerské ostrovy. A fotil a fotil. Hlavně úkazy na hvězdné obloze.

Hvězdář a fotograf Petr Horálek doporučuje v Radioporadně webové stránky www.astro.cz, kde najdeme rady, jak začít s pozorováním oblohy nebo jak fotografovat hvězdy.

Fotografování nebeských objektů je úplně jiné, než focení ve dne. Nebeské objekty jsou až na pár výjimek (např. Měsíc) velice slabé a je nutno při takovém focení postupovat zcela jinak, než při focení pozemských objektů či rodinných momentek za světla. Aby se slabý objekt na fotografii zachytil, je nutno použít dlouhých expozic. Expozice je doba, kdy je závěrka fotoaparátu otevřená, během této doby dopadá na film či na čip fotoaparátu světlo. Čím je expozice delší, tím více světla fotoaparát nastřádá a je možné zachytit slabší objekty.

Mléčná dráha a observatoř La Silla v Chile

Volba fotoaparátu

Je důležité, aby měl fotoaparát možnost delších expozičních časů, které jsou nutné při focení slabších nebeských objektů. Pro astrofotografii je velmi vhodným fotoaparátem zrcadlovka. V dnešním digitálním světě bude nejlepší volbou zrcadlovka digitální. V astrofotografii se nejčastěji používají digitální zrcadlovky od firem Canon či Nikon.

Ty levnější se dají sehnat za pár tisíc korun. V nouzi se dají využít i klasické zrcadlovky na film. Při focení objektů noční oblohy se dají částečně uplatnit i lepší digitální kompakty, které mají možnost delších expozic.

Z filmových zrcadlovek můžeme využít starších modelů jako je Praktica či ruský Zenit. V současnosti je ale velký problém sehnat film, který je vhodný na astrofotografii. Filmy, které byly citlivé na červené mlhoviny, se bohužel přestaly vyrábět. Jediným vhodným filmem na astrofotografii tedy zůstává speciální DIA film.

Nevýhodou DIA filmů je cena a nutnost jejich vyvolávání. Ne každá sběrna filmů je umí vyvolat! Je dobré se předem zeptat ve specializovaném obchodě s fototechnikou.

Kompaktních digitálních fotoaparátů je na trhu celá řada. Většina z nich bude na astrofotografii zcela nevhodná, neboť často postrádají možnost volby delších expozic. Focení hvězd kompaktním digitálním fotoaparátem je vhodné brát pouze jako vedlejší činnost k běžnému dennímu focení. Pro vážnější astronomickou fotografii je vhodnější si pořídit zrcadlovku.

Plusy a mínusy

U každého druhu fotoaparátu lze nalézt výhody i nevýhody. U digitálních zrcadlovek může být nevýhodou vyšší pořizovací cena. Nespornou výhodou těchto fotoaparátů je fakt, že výsledek snímání můžeme vidět ihned po vyfocení. Další výhodou digitálních fotoaparátů je jejich relativně vysoká citlivost. Na focení stejného objektu vám budou stačit kratší expoziční doby, než u fotoaparátu na film.

Hvězdné nebe na Novém Zélandu

Nevýhodou může být malá citlivost fotoaparátu na červené mlhoviny, ale u většiny zrcadlovek alespoň nějaká je. Toto se dá velmi dobře vyřešit vyjmutím filtru před čipem fotoaparátu (tzv. modifikace). Ale za cenu, že takto modifikovaný fotoaparát už nebude příliš vhodný na normální denní fotografování (snímky se musí upravit v počítači a občas ani to nemusí pomoci).

Filmové zrcadlovky jsou levnější a často se dají sehnat po rodičích, prarodičích, popř. za pár stovek v nějakém bazaru. Jejich nevýhodou je potřeba vhodného filmu a relativně dlouhá doba, než spotřebujete všechna políčka filmu. To může trvat i půl roku (podle toho, jak budete často fotit). Pokud bychom chtěli mít snímky z filmového fotoaparátu v digitální podobě, je potřeba film nechat naskenovat na speciálním skeneru.

V poslední době se můžeme u amatérských astrofotografů setkat i se speciálními astronomickými CCD kamerami, které byly ještě nedávno výsadou světových observatoří. Mají specifické využití, takže s těmito kamerami běžné denní snímky nepořídíte. Výhoda takových kamer je vysoká citlivost a schopnost zachytit velmi slabé objekty. Nevýhodou je poměrně veliká pořizovací cena v řádu několika desítek tisíc korun.

Jak vyfotografovat zatmění Slunce originálním způsobem?

Z cest Petra Horálka vznikla kniha Tajemná zatmění, ve které se můžete pokochat nejrůznějšími úkazy na nebi.

A také tam najdete pravidla bezpečnosti při pozorování Slunce. Bez ochranných pomůcek si můžete vážně poškodit zrak. Nejlepší je použití speciálních brýlí se slunečním filtrem. Postačí ale i svářečský filtr stupně 13 a vyšší. Obojí je dnes možné koupit přes internet nebo na nejbližší dostupné hvědárně.

Co určitě nepoužívat:

  • Sklíčka začazená sazemi

  • Sluneční brýle

  • Jakákoliv barevná fólie

Na koleně vyrobený filtr ve formě začazeného sklíčka se hojně využíval při zatmění Slunce v roce 1999. S jeho nespolehlivostí člověk balancuje na hraně ohrožení zraku a to hlavně při dlouhodobějším pohledu do Slunce.

autor: jsl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.