Doktor Martiny Sáblíkové: Rychlobruslaři jsou jako kuželky, nesmí posilovat vršek

Narodil se v Novém Městě na Moravě, stejně jako jeho svěřenkyně pochází z Vysočiny. Zabývá se také paliativní péčí a od podzimu 2014 je členem hospicového týmu Domácího hospice sv. Michaela.

Jak jste se dostal ke spolupráci s Martinou Sáblíkovou, oslovil vás přímo její trenér Petr Novák?

„Často je za těmi věcmi náhoda. Můj syn dělal krátce rychlobruslení v Novis týmu, takže když se objevil zdravotní problém, tak já jsem byl první po ruce.“

Když sledujete výkony Martiny Sáblíkové, dá se odhadnout, jak dlouho může ještě závodit?

„To je hrozně zajímavá otázka a nejste první, kdo se na ni ptá. Myslím, že Martina může být druhá Claudie Pechsteinová, která jezdí ve svých 47 letech.“

Martina Sáblíková na 3km trati v norském Hamaru|foto:Profimedia

K tomu, aby ženské tělo vydrželo dlouho takovou enormní fyzickou zátěž, musí mít nějaké předpoklady. Jaké to jsou?

„Podle mého názoru musí. Pokud se bavíme o takhle vysoké úrovni, tak musí. To je věc, kterou vám nikdo neřekne, nikdo nezváží. Například holandský tým dělá už dětem kolem dvanáctého roku svalovou biopsii a snaží se rozhodnout, jestli to dítě, pokud bude dělat rychlobruslení, bude spíše sprinter nebo tempař. Jen pro porovnání, v Holandsku je 40 tisíc aktivních bruslařů, kteří doufají, že se dostanou na Mistrovství světa nebo olympiádu a u nás jich je zhruba do stovky.“

V čem je hlavní výhoda vaší specializace?

„Petr Novák chtěl lékaře do týmu, který mu vyřeší běžné věci. Nachlazení, bolesti břicha, angínu. A to umí nejlépe praktik, protože se s tím dennodenně potkává. Pochopitelně nejsem jediný lékař v týmu, je tam docent Jaroslav Pilný, což je ortoped, který se stará o specifické problémy zad, kolene, kloubů.“

Znamená to, že kontrolujete všechny léky, které Martina Sáblíková užívá, aby nedošlo ke kontaktu s těmi, které jsou na seznamu zakázaných preparátů kvůli dopingu?

„Přesně tak. Ale Novis tým není jen Martina, ale zhruba dalších 20 závodníků různých věkových kategorií od šesti let nahoru a kontroluje se to u všech.“

Kdybyste přišla s jídelníčkem vrcholového sportovce ke mně do ordinace, tak vám řeknu, že jste se zbláznila.

Rychlobruslení se věnoval váš syn, což byla výhoda, protože na něm jste mohl pozorovat, co sportovce tohoto druhu trápí a s čím se může potkat, která část těla je enormně zatížená.

„Problém rychlobruslařů je, že jsou strašlivě nevyvážení v tréninku. Rychlobruslení se jezdí jen doleva, proto se nemohou domluvit rychlobruslaři s biatlonisty na oválu v Novém Městě na Moravě, protože rychlobruslaři doleva a biatlonisti doprava. A druhá věc je, všimněte si, jak ten rychlobruslař vypadá, on má tvar kuželky. Posilují spodní část těla a nesmí posilovat vršek, aby ho měli lehký a nemuseli vozit kila. To vede k přirozené disbalanci a to se projevuje na zádech a kolenou a to je bolí.“

Zajímá mě, jak se liší strava vrcholového rychlobruslaře a nás ostatních?

„Já myslím, že v případě rychlobruslení to není až takový rozdíl proti jiným sportům. Ale strava vrcholového sportovce se totálně liší od běžného smrtelníka. Kdybyste přišla s takovým jídelníčkem, který má konzumovat vrcholový sportovec, ke mně do ordinace, tak vám řeknu, že jste se zbláznila. Například musíte mít snídani naprosto nasladko v obrovských množstvích, abyste doplnila zásobu cukru a měla z čeho brát. Příjem cukrů k snídani musí být minimálně 140 g sacharidů. Když si vezmete, že v 1 dcl džusu je zhruba 11 gramů, tak si to dokážete představit. Druhá věc, přísun bílkovin musí být večer, to znamená velká večeře s masem. Nejsem velkým příznivcem potravinových suplementů v ordinaci, ale velkým příznivcem u sportovců, protože to je tak velké množství bílkovin, že to nejste schopni sníst.“

Martinu Sáblíkovou znáte jako málokdo. Ví se, že navzdory všem úspěchům zůstala velmi skromnou ženou. Jakých dalších vlastností, které nevyplývají automaticky na povrch, si ceníte?

„Ona je naprosto spolehlivá. Když se s ní něco domluví, tak to platí.“

Novis tým není jen Martina Sáblíková, ale celá řada dalších úspěšných sportovců a zároveň malých dětí. Kolik lidí teď tvoří ten tým?

„Novis tým se skládá ze dvou týmů, já tomu říkám A tým a B tým. A tým je Martina plus závodníci, které si společně s Petrem Novákem k sobě vyberou. To je praktický problém tréninků, aby Martině stačili. To už musí být člověk, který má určitou úroveň i při běhání, posilování nebo na ledě. B tým jsou děti ve věku zhruba 7 – 18 let, dohromady to bude dvacet závodníků.“

Kdy si tělo sportovce začíná uvědomovat, že je potřeba se trochu krotit a nedřít jako Zátopek?

„Myslím, že stejně jako tělo každého jiného člověka. Je to třicet let.“

Věnujete se také umírajícím v domácím prostředí a od podzimu roku 2014 jste členem hospicového týmu Domácího hospice sv. Michaela oblastní charity Polička. Co vás nasměrovalo právě k tomu?

„V dobrém slova smyslu krize středního věku, protože jsem hledal nějakou výzvu. Já se s těmi lidmi potkávám pravidelně, takže jsem se rozhodl, že se toho nebudu bát a budu se tomu věnovat.“

Myslíte si, že lékař má z titulu své profese víc důvodů se toho okamžiku odcházení obávat víc, než my nelékaři?

„Určitě. Vnitřně to docela řeším, zabývám se tím problémem, co bude až jednou… Určitě je to o to horší, že znáte všechny možné scénáře.“

Na závěr štafeta otázek. Minule tu se mnou byla herečka Jana Janěková a tady je její otázka pro vás. „Máte zajímavého jmenovce, ročník 1984, který pracuje v úplně jiném oboru, znáte se a znáte jeho dílo?“

„Mě jmenovci napadají dva. Jméno Grodl je poměrně výjimečné, je nás tuším 27 mužů včetně mého otce a dvou synů, ale Jaroslavové jsou ještě dva. Malíř a bývalý startér Velké pardubické. Ale ani s jedním nemám nic společného.“