Dva starty a jeden cíl. Hradubický běh zase směřuje do Čeperky
Většina běžeckých závodů na jednom místě začíná a na stejném, případně jiném místě taky končí. Petr Hochman se ale před lety rozhodl využít určité rivality mezi Pardubicemi a Hradcem Králové. Vymyslel přátelské měření sil, kdy se vybíhá ze dvou měst najednou.
„Start bude díky mobilnímu telefonu v naprosto stejném okamžiku, a to v sobotu v 10 hodin dopoledne. Závodníci poběží proti sobě a setkají se v polovině trasy na hřišti v Čeperce. Letos chystáme už 11. ročník,“ říká hlavní organizátor.
Kde se startuje?
Běh z Pardubic začíná v Poděbradské ulici, na zastávce MHD Poděbradská. V Hradci Králové je start na zastávce MHD Lipky, směr Fakultní nemocnice, křižovatka ulic V Lipkách a Střelecká.
Při loňském jubilejním ročníku se poprvé využila čipová časomíra. Deset kilometrů je naprosto přesně naměřených Jonesovým čítačem. „Ale závodníky nemůžeme dát do jednoho pořadí. Běží odlišným terénem, jinou trasou. Proto se obě trasy vyhodnocují naprosto odděleně, i když na jednom místě. Novinkou letoška budou pamětní mince.“
Výtržnosti nejsou v plánu
Účastníci se nijak nešpičkují: „Ti lidé si přišli zaběhat. Nepřišli, aby po sobě házeli plechovkami od piva. Je to takové zajímavé setkání. V cíli potkáte jiné běžce než na startu.“
Hradubický běh se podle Hochmana za několik let podstatně změnil. „Prvního ročníku se účastnilo 10 lidí, asi z poloviny členové mé rodiny. Postupně se ten počet rozrůstal. Rád ale na začátky vzpomínám. Aktivně jsem se zúčastnil až desátého ročníku, protože nejsem zvlášť sportovec. Potrénoval jsem, a pak jsem to ke svému úžasu zaběhl v kuse.“
Petr Hochman přiznává, že má rád obě města: „Původně jsem z Pardubic, ale moji rodiče jsou z Hradce Králové. Základní a střední školu jsem vystudoval v Pardubicích, vysokou školu pak v Hradci Králové. Tam jsem nakonec zakotvil. Jsem prostě Hradubák.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.