Emil Holub by se rozdal. Muzeum jeho věci hledalo všude možně

Africké muzeum v Holicích
Africké muzeum v Holicích

Chtěl, aby plody jeho práce mohli lidé obdivovat. Ale dát je dohromady nakonec nebylo vůbec snadné. V roce 1966 vzniknul Památník, na který navazuje Africké muzeum doktora Emila Holuba v Holicích.

„Byl dokonce vydaný výnos vlády, aby všechny školy a muzea, které mají něco od Emila Holuba, to poslali do Holic. Na sklonku svého života hodně věcí rozdal. My teď ale máme i jeho osobní věci jako vybavení pracovny, soukromou knihovnu, cestovní kufr a boty. Ty vypadají, že do nich myši vykousaly díry, ale vyřezali si je tam sami Holubovi. V Africe měli tak sedřené nohy, že je do těch klasických bot ani nemohli vsunout,“ vysvětluje vedoucí muzea Marcela Jeřábková.

Přání čekalo na vyplnění desítky let

Holubovy tužby chtěl vyslyšet Studentský spolek. Otevřel tedy alespoň pamětní síň v jedné z místností radnice. Se zničením radnice v květnu 1945 Pamětní síň zanikla.

Oslav sta let narození Emila Holuba se v roce 1947 účastnila i jeho manželka Růžena Holubová. Ta následně rodnému městu svého manžela odkázala mnoho cenných věcí. Holice získaly povolení k postavení kulturního domu a muzea. Obě budovy navrhl architekt Štefan Imrich.

Památník sloužil až do nového tisíciletí. „Úplně nejvíc návštěvníků přijelo v roce 1987, tedy v době, kdy se jezdilo na podnikové zájezdy. V první sezoně přišlo 11 201 lidí. Teď to máme ustálené zhruba kolem 13 000 návštěvníků za sezonu, tedy od dubna do konce října. Celkově muzeum navštívilo asi 1 475 000 lidí.“

Čtěte také

Podle Jeřábkové má muzeum i kroniku, kam se zapisují slavné osobnosti. Zatím poslední takovou byl Zdeněk Svěrák. „Děkovala jsem mu za ten nejslavnější výrok, který o Emilu Holubovi známe. Doma bude, už se narajzoval dost.“

Teď už v novém

Muzea začala být v poslední době značně interaktivní, požadavky na expozice jiné. „Proto muzeum prošlo rekonstrukcí. A v roce 2012 taky dostalo nový název. Autorem návrhu nové expozice je David Vávra. Milan Šteindler natočil krátký film, kterým prohlídka muzea začíná. Oni dva putovali Afrikou po cestách Emila Holuba.“

Marcela Jeřábková je ve funkci od roku 2009 a Emila Holuba si váží. „Mám k němu velkou úctu, protože to byl člověk, který beze zbytku žil svůj sen. To si myslím, že je úplně nejvíc, co člověk může dokázat. Příští rok bychom ho vzhledem ke dvojímu výročí připomněli v širším měřítku. Pořádáme putovní výstavy, dokonce i v Praze a určitě zase na podzim chystáme Holubovy Holice. Emil Holub chtěl poznávat nepoznaná, bílá místa na mapách. Těch už dnes tolik není. Myslím si ale, že jeho humanitární myšlenka je dnes prohloubená a cestovatelé se spíš zaměřují na pomoc místním obyvatelům.“