Etruské vápencové lomy a badatelé z Čech

3. březen 2019

Největší audioportál na českém internetu

Starověký etruský vápencový lom nedaleko Tarquinií ve střední Itálii | Foto: Muzeum Karlova mostu, Michal Cihla

Etruské vápencové lomy a badatelé z Čech: archeolog Martin Trefný

Čeští archeologové za pomoci nejmodernějších metod zkoumají technologie starověké těžby vápence poblíž etruských Tarquinií.

Itálie je země archeologii zaslíbená. Stopy pravěké a především antické minulosti se tam nacházejí doslova na každém kroku. Není divu, že si v Itálii touží takříkajíc „kopnout“ i archeologové odjinud, nejen ti domácí. Patří k nim i badatelé z České republiky. Třeba ti, kteří se na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy účastní programu, věnovaného v poměrně širokém záběru témat antickému kulturnímu dědictví. Archeologický výzkum, který v rámci tohoto programu probíhá, je zaměřen především na památky a lokality spjaté s historií Etrusků – starověkého etnika, které kdysi sídlilo v Etrurii, na území střední a severní Itálie.

Tým našich badatelů působí v Itálii na dvou lokalitách. Mimo jiné zkoumá i starověké vápencové lomy poblíž etruských Tarquinií. Jeden z nich jsme navštívili spolu s archeologem Martinem Trefným z Ústavu dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a zároveň ředitelem Podřipského muzea v Roudnici nad Labem. Poslechněte si jeho povídání... Dozvíte se, jak se podařilo určit, že se ve zkoumaném lomu těžil kámen především ve 4. století před Kristem. Další objevy našich archeologů se pak týkají především technologií a metod, užívaných ve starověku právě při těžbě vápence.

autor: frv
  • Krmítko
    Krmítko

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.