Fenomenální bratři Pospíšilové: Nápad hrát kolovou spolu přišel od naší maminky
Legendární bratrské duo Jindřich a Jan Pospíšilovi, neboli Pospeci, odehráli 25 světových šampionátů v kolové a ani jednou neskončili bez medaile.
Neodmyslitelnou součástí jejich tandemu byl trenér Rudolf Hart. Oba jsou mu dodnes velmi vděční. „Byl s námi celý trenérský život, od žáků přes dorostence až po všechny mistrovské úspěchy. Vštípil nám vůli, houževnatost, chuť bojovat,“ říká Jindřich. „My jsme fakt makali, měli jsme kondičku a všechny jsme vlastně přejezdili. Málokdo nás porazil,“ dodává Jan.
Maminka měla dobrý nápad
Největší radost měli z první medaile. Jindřich je o tři roky starší a hrál o kategorii výš. „Já už před tím něco vyhrával s Jardou Svobodou, ale pak šla výkonnost dolů. On neměl moc pevné nervy a vyrovnat se s psychickou zátěží před důležitými zápasy pro něj bylo těžké. Tak maminku napadlo, ať zajdu za trenérem a začnu hrát s bráchou. A s ním to bylo o hodně lepší.“
Jan se musel přeučit z útočníka na brankáře a ve své době se podle Jindřicha stal tím nejlepším na světě. „Já jsem byl rád, protože přední hráč musí strašně lítat a mít fyzičku. Já měl velké rozpětí rukou a obsadil jsem celou bránu. Takže já byl šťastnej. A ještě jsem si tam odpočinul, protože brácha hrál tak, že na mě nešla skoro žádná rána,“ říká ke svému postu Jan.
Český svaz měl s prohrou problém
Na mistrovství světa prohráli dvakrát za sebou jen s bratry Steinmeierovými z Německa. „My jsme tenkrát prohráli úplně vyhraný zápas. Tak jsme začali ještě víc trénovat,“ vypráví Jan. „Oni byli fakt rychlí. Dělali nám tím potíže a my jsme zjistili, že mají vzadu na kolečku o jeden zub míň. Tak my jsme to taky zkusili, a tím jsme se jim vyrovnali. Povolené to bylo.“
Ale prohra se jen tak neodpouštěla. „Český svaz cyklistiky nebyl na naší straně, když dvakrát prohrajete, už jste pro ně nebyli perspektivní. Ale tenkrát se o nás zase zasadil trenér. A když jsme jeli znova, tak už jsme vyhráli,“ vzpomíná Jindřich.
Nakonec se jim z mistrovství světa doma blýská 20 zlatých medailí. Věkem cítili, že už jsou pomalejší, přesto vyhrávali. „My ta přibývající léta nahrazovali zkušeností, technikou a takovou tou českou uličkou. Dovedli jsme soupeře odstavit od balonu. Jako přední hráč jsem dovedl velmi rychlé otočky a to i ty mladší soupeře velmi překvapovalo. Trenér vždy přinášel něco nového, takže i v té konkurenci jsme pořád byli na vysoké úrovni,“ říká Jindřich.
Jaký měli zážitek z jejich posledního mistrovství, na kterém získali dvacátou zlatou medaili? Jaká to byla změna přesunout se do pozic trenérů? Kolová se ve své době jen těsně nedostala na seznam olympijských disciplín, jak se jich to dotklo? Poslechněte si v pořadu Slavné dvojice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.