Holešov zve na festival. Začala proměna Centra paměti a dialogu Bubny. A co vyčetl z Bible počítač?

Ha-makom v Holešově

„Kde nejsou lidé, zůstaň člověkem!“ To je motto letošního jubilejního 25. ročníku festivalu židovské kultury Ha-makom. Ten se koná v Holešově od 22. do 26. července. Podrobnosti má jeho organizátorka Dana Podhajská z Městského kulturního střediska Holešov.

Co znamená letošní motto? „Myslím si, že takové opření se o lidskost je nyní velice potřeba. Jednak kvůli situaci na Blízkém východě, ale i kvůli vytrácení sounáležitosti mezi lidmi obecně, i na malém městě. Prostě buďme lidé, chovejme se jako lidé, vnímejme se navzájem,“ vysvětluje Podhajská.

A zve například na setkání s válečným zpravodajem Jakubem Szántó. Ten „přijal pozvání s Irenou Kalhousovou, a dokonce i s moderátorem České televize Josefem Kvasničkou, což je regionální člověk, který tady se narodil a pracuje v našem regionu.“

„Máme řadu koncertů, já bych zmínila sobotní vyvrcholení festivalu a to je pražská klezmerová formace Trombenik,“ dodává Podhajská.

Proč je podle ní dnes tak důležité na židovskou kulturu upozorňovat? A jak dnes stavět na významné židovské historii Holešova? To vše prozrazuje Dana Podhajská z Městského kulturního střediska Holešov.

Nádraží Bubny se konečně dočkalo revitalizace

Před 80 lety odjížděly z bývalého nádraží v pražských Bubnech transporty desetitisíců Židů do Lodže a Terezína. 14. července letošního roku zde začala nová etapa. Centrum paměti a dialogu Bubny zahájilo přestavbu nádraží. V nové budově plánuje od roku 2027 uchovávat paměť obětí holokaustu a také pořádat kulturní a vzdělávací programy. Na slavnostním zahájení rekonstrukce natáčela Jana Boršková.

„Zachovaly se nám některé vzpomínky lidí, kteří putovali na toto nádraží. Oni říkali, že byli sledováni na ulicích tehdejšími obyvateli. Ti lidé často mlčeli, někteří měli škodolibé poznámky, někteří odvraceli hlavy. To je jeden z důležitých aspektů toho, co se tady začátkem 40. let odehrávalo,“ řekl v Bubnech ministr kultury Martin Baxa.

Ředitelka CpdB Pavlína Šulcová k tomu dodává: „Podzemní část budovy připomene holokaust, deportace a persekuci židovské menšiny. Ale tady potom vyjdeme schodištěm do světlejších výstavních prostor. Ty budou určeny dočasným výstavám. A nejvyšší patro bude prosvětlené stropním světlem a tam budou živé programové akce. Architektonický návrh ARN studia pracuje s vrstvami tohoto prostoru a dává jim nějaký nový rozměr. Smyslem není jenom odpravit staré nádraží, ale vytvořit tu zázemí pro moderní vzdělávací a kulturní instituci.“

Proč zahájení revitalizace Šulcová právě nyní považuje za symbolické? Poslechněte si celý rozhovor o revitalizaci bubenského nádraží.

Co zjistil počítač o autorech bible?

Tóra má sedmdesát tváří, říká jeden starý midraš. Vědci z Izraele, Ameriky i Evropy teď přicházejí se sedmdesátou první tváří. Totiž počítačovým studiem biblického textu. O výsledcích jednoho výzkumu hovoří Jan Fingerland.

„V posledních dvou stech letech se v židovském i křesťanském prostředí prosadila představa, že Bibli napsalo a pak opakovaně redigovalo mnoho autorů na řadě míst během dlouhého období. Tito autoři jsou a zůstanou anonymní, ale je možné rozlišit jednotlivé prameny biblického textu,“ uvádí Fingerland.

Řada vědců se proto snažila odlišit zdrojové texty podle toho, jaké používají jméno Boží nebo o jaká témata se zajímají.

„Tímto směrem se nyní pokusil výrazně pokročit tým vedený matematičkou Širou Faigenbaumovou-Golovinovou a počítačovým specialistou Alonem Kipnisem. Součástí skupiny byl i izraelský archeolog Israel Finkelstein a švýcarský biblista Thomas Römer – oběma u nás v češtině vyšlo několik knih,“ vysvětluje Fingerland a dodává:

„Proces zkoumání jednotlivých textů se pokusil zefektivnit a zpřesnit pomocí speciálně vytvořených algoritmů. Software se soustředí na sledování typických nevědomých způsobů vyjadřování nebo volby slov.“

K jakým závěrům tým došel? Kdy vzniklo líčení o arše úmluvy u Samuela? A jak starý je podle této nové metody svitek Ester?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.