Igráčkovi narostl nos a rozhýbal se. Dnes už umí skoro všechno
Vzpomínáte? Doma jsme ho měli snad všichni. Úplně první figurkou byl zedník v roce 1976. Pak se vyráběly další a další, které představovaly různá řemesla. Igráček teď prý zažívá renesanci.
„Přibývají k němu domečky, boxíky, auta, různá oblečení. Vývoj je velmi rychlý. Práva a formy nakoupil Miroslav Kotík,“ přibližuje dnešní situaci kurátorka putovní výstavy Fenomén Igráček Věra Stojarová.
A přidává praktickou radu: „Původního Igráčka poznáte tak, že nemá vystouplý nos, nemá pohyblivé zápěstí. Nejnovější Igráčci mají takovou jiskru v oku. A dochované papírové krabičky jsou velmi cenným sběratelským kouskem.“
Sázka na nostalgii?
Výstava podle Stojarové láká rodiče, kteří si Igráčka pamatují z dětství, ale oblíbený je taky u dnešních dětí. „S některými figurkami si můžou pohrát anebo si vyrobí svou vlastní. Rodiče a prarodiče si často čtou informace o historii. Pozorují nejstarší Igráčky. Jsou tam příslušník VB, hasič, doktor, zdravotní sestřička, ale taky rarity jako kovář. V poslední době vznikl třeba skateboardista.“
Pro každé město chystá výtvarník Miroslav Svoboda typizované Igráčky. Na aktuální výstavě v Chrudimi uvidíte dvě tamní osobnosti, konkrétně Josefa Ressela jako vynálezce lodního šroubu a Karla Pippicha, který se kromě jiného zasloužil o rozvoj divadelnictví v Čechách.
Putovní výstava v Regionálním muzeu v Chrudimi potrvá od 31. ledna do 17. března. Paralelně až do 24. února pokračuje výstava i v Orlickém muzeu v Chocni.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.