Jaroslav Svěcený: Rád hraji na housle i v jeskyních, mají úžasnou akustiku

27. červen 2019

Houslový virtuos Jaroslav Svěcený přinesl do našeho rozhlasového studia hned troje housle. A to navíc housle velice vzácné, historické. Ty nejstarší pocházejí z Itálie z roku 1690. Zbylé dvoje spatřily světlo světa v Paříži, jedny v roce 1811, druhé v roce 1836. A dokonce nám na ně během rozhovoru s Lubošem Xaverem Veselým zahrál.

Housle Jaroslava Svěceného

Jaroslav Svěcený má ke každému ze svých nástrojů zvláštní vztah. Podle něj jsou housle jako setkání s člověkem, protože stejně jako je každý z nás jiný, tak i housle jsou různé, mají odlišný zvuk a své typické vlastnosti. „A ty staré housle mám navíc rád proto, že když si je dám pod bradu, tak mám pocit, že ten nástroj a ta energie té historie mnou skutečně prostupuje,“ svěřil se houslista.

Před pár dny se vrátil z Indie, kde absolvoval několik koncertů. A našel si i čas na to, aby se na chvíli ponořil do ruchu indického velkoměsta. „Já miluju trh v Dillí. Sice to tam zapáchá, ale má to neopakovatelné kouzlo. Je tam k sehnání skoro všechno, je to jako obrovský bleší trh,“ říká Jaroslav Svěcený.

Před cestou domů si tam nakoupil spoustu indického koření. A také kašmírský šál a dokonce i jakýsi kašmírský kapesník, protože se mu prý výborně hodí na housle. „Když je vedro a já se potím a dám si tenhle kapesník na podbradek, tak on opravdu skvěle saje,“ usmívá se muzikant.

Jaroslav Svěcený hraje rád na netradičních místech. Každý rok se například účastní koncertů pořádaných v jeskyních, o kterých tvrdí, že jsou to přírodní koncertní síně s úžasnou akustikou. Rád má ale i otevřené prostory, jako jsou třeba zámecká nádvoří. „Asi nejzajímavější prostor, kde jsem hrál, byla Sluneční pyramida v Mexiku, o které se ví, že ty siločáry tam fungují velmi intenzivně. A mnou přitom prostupovala ta energie. To byla veliká síla,“ vzpomíná Svěcený.

A co všechno ho v nejbližší době čeká a kdy plánuje vydání nové desky? Poslechněte si záznam pořadu.

Spustit audio