Jazyk bez výjimek. Esperantu rozumíte za čtvrt roku

6. srpen 2015
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lenka Angelová

Říká se o něm, že je asi tak šestkrát jednodušší než ruština. Oproti klasickým národním jazykům má jenom dva pády – první a čtvrtý. Když se někdo chce věnovat esperantu, domluví se prý za dva nebo tři měsíce intenzivního učení.

„Všechno se tvoří předponami, příponami, předložkami, koncovkami. Musíte znát jenom slovní základ a jednoduchá pravidla, pak se domluvíte. V Pardubicích máme paní, která se začala učit zkraje roku a na konci července s námi byla na velkém světovém setkání ve Francii. Rozuměla,“ dokumentuje předsedkyně Svazu zdravotně postižených esperantistů Lenka Angelová.

Výzva pro mladou generaci

Někteří mladí lidé jsou podle Angelové trochu přesycení angličtinou a hledají jinou zábavu. „Na internetu našli, že je možnost učit se esperanto. Zjišťují, že jim umožní najít přátele na celém světě. Když se otevřely hranice a lidé dostali možnost cestovat, projevila se spíš ta angličtina a všechny ostatní jazyky. Esperanto trochu zesláblo, utlumilo se. Dnes je tomu, myslím si, jinak.“

Esperanto přitom pro angličtinu může představovat jistou konkurenci ve snaze o pozici světového jazyka. Ale třeba ke Dni esperanta poslala zdravici královna Alžběta Světovému esperantskému svazu. Přála mu, aby se dál úspěšně rozvíjelo.

Jazyk uměle vytvořil Ludvík Lazar Zamenhof. Ani on prý neměl pocit, že by měl jazyk někomu patřit. „Vymyslel ho proto, aby se ho všichni museli naučit. Nepatří žádné zemi, žádnému národu,“ objasňuje Angelová.

Světový kongres bez tlumočníků

Pardubičtí esperantisté mají za sebou zmíněné velké setkání ve Francii. Šlo o jubilejní stý světový kongres esperantistů. Všichni si rozuměli, logicky nepotřebovali překladatele. „Můžete se bavit s kýmkoliv, kdo má na krku speciální cedulku, že patří k esperantu. Kromě jednání jsme absolvovali nejrůznější výlety. Jeli jsme třeba do blízkých belgických měst - Bruselu, Antverp, Gentu nebo Brugg na poznávací zájezdy. Vydali jsme se i do francouzské Buloně. Tam se v roce 1905 uskutečnil první světový kongres.“

Pro Angelovou i ostatní esperantisty představovala tato cesta velký zážitek. „Kolem busty Zamenhofa se shromáždil nespočet účastníků, co se vůbec do parčíku vešlo. Celým městem šel průvod s prapory, byla tam slavnostní výzdoba. Zpívala se esperantská píseň. Všude vlály esperantské vlajky.“

autor: MAL
Spustit audio