Je libo chrudimský ryzlink? Chrudim bývala městem vinařů

První písemné zmínky o vinicích v Chrudimi pocházejí z patnáctého století, podle archeologů se vinná réva ve městě pěstovala ovšem už o dvě století dříve. Zlatou érou chrudimského vinařství bylo šestnácté století.

Vinohrady se rozkládaly Na Pumberkách, Na Vlčích horách, Skřivánkách, okolo Kopanice, na svazích pod hradbami nebo v místech dnešního nádraží. Jedné z místních částí se dodnes říká Presy. Právě tady kdysi býval veřejný lis. Na starou tradici vinařství v Chrudimi upomínala také jména řady hostinců.

Velkou pohromu pro chrudimské vinařství znamenala třicetiletá válka a také pobělohorské období. Tehdy z města, kvůli vyznání, odešlo přes třicet vinařů.

Chrudim, jihozápadní svah v ulici Na Sádkách. Také tady se kdysi pěstovala vinná réva|foto: Tereza Brázdová

Slávu místních vinohradů se později rozhodl obnovit chrudimský starosta Josef Klimeš. V roce 1869 založil vinici nad mlýnem Janderovem. Tady se pěstovalo hned několik odrůd, například tramín, burgundské či vavřinecké modré. V roce 1880 obdržel chrudimský ryzlink první cenu na výstavě v německém Geisenheimu.

Réva se do Chrudimi možná vrátí

Poslední vinice v Chrudimi existovaly ještě v roce 1909, a to nad Slepičími schody. Malé vinice tehdy ještě měla také zemědělská škola.

Dodnes dlouhou tradici chrudimského vinařství připomínají některé památky. Například viniční sloup se sochou sv. Václava, který byl postaven nad vinicí u Kopanického mlýna.

Město Chrudim chce na tradici pěstování vína opět navázat. Zaregistrovalo už viniční trať Na Pokloně. Právě tady by se vinné révě opět mohlo dařit. Stejně tak jako na obnovených historických vinicích v Kutné Hoře nebo Kuksu.