Jsme přesolený národ. Zkracujeme si tím život

03495346.jpeg
03495346.jpeg

Nadbytek soli ohrožuje naše zdraví. Možná namítnete, že vy přece příliš nesolíte. Jenomže kvůli skrytým solím dostáváme do svého těla nadměrné dávky, které nám škodí. Tvrdí to MUDr. Marian Šenkeřík, primář dětského oddělení Pardubické krajské nemocnice.

Sůl nad bronz. Tak by se dalo upravit známé české přísloví. Češi jsou totiž v Evropě na třetím místě v množství soli, které denně sní. Hůř už na tom je jen Maďarsko a Makedonie. Množství doporučené Světovou zdravotnickou organizací ročně činí necelé dva kilogramy. Čeští muži ale za stejnou dobu průměrně sní přes pět kilo soli a ženy tři a půl. V této statistice jsou zahrnutí i kojenci a lidé, kteří drží diety.

Bílý zabiják

Sůl zvyšuje krevní tlak a ten má vliv na onemocnění srdce a cév. Kdo hodně solí koleduje si o infarkt nebo mozkovou mrtvici. Dnes se v ČR odhaduje příjem soli okolo 14-15g soli/osobu a den. Přitom Světová zdravotnická organizace – WHO- doporučuje příjem okolo 5g soli/den!

„Sůl na sebe váže vodu, urychluje aterosklerózu. Ano, jsou to nemoci dospělých. Ale děti si na sůl odmalička zvykají, chtějí ji a má to vážný dopad na jejich zdraví," vysvětluje Marian Šenkeřík. Naprostá většina dětské populace tedy dostává více soli, než je doporučeno. Zvýšená dodávka soli vyvolává pocit žízně a u dětí při dnešní oblibě různých nápojů s vysokým obsahem cukru vede ke zvýšené kalorické dodávce a tím k nadváze až obezitě.

Skryté soli

Sůl konzumujeme, aniž o tom víme. Skrytá sůl je doslova všude, i v jídle, které považujete za celkem nezávadné, nebo dokonce zdravé - v pečivu, cereálních sušenkách, uzených rybách, nakládané zelenině nebo v pivu.

Pečivo (ilustrační foto)

„Je jednoznačně prokázáno, že 80% soli, kterou přijímáme, pochází z polotovarů a konzervovaných potravin. Ale i z potravin, u kterých netušíme, že obsahují sůl jako je třeba pečivo. Pět rohlíků by naplnilo celou naši denní dávku," dává příklad Marian Šenkeřík.

Sůl je droga

Osmdesát procent miminek mezi šesti a dvanácti měsíci má ve stravě nadbytek soli. Ve dvou letech už překračují doporučené množství sodíku všechny děti, některé až čtyřnásobně. Nadbytky byly zjištěny i u dětí, které byly kojeny a dokrmovány pečlivě připravovanou domácí stravou. Nejčastější chybou je, když dáte dítěti rohlík. Ten sám o sobě obsahuje dost soli. Když na něj namažete tavený sýr a dáte na něj šunku, děláte z něj solnou bombu.

Příklady potravin se zvýšeným obsahem soli: šunka, uzeniny, polévky v prášku, čipsy, rohlíky a housky (zvláště posypané ještě navíc solí!), slané tyčinky, mandle, kukuřice, lupínky, řada sýrů (např. balkánský typ, niva, atd.). Také většina nabídek tzv. fast-foodů, které jsou tak oblíbené nejen u dospělých, ale i u dětí, nabízí produkty s vysokým obsahem soli.

Náš tip: dochuťte si raději jídlo čerstvými bylinkami než solí. Divili byste se, jak dobře dokáže toto voňavé koření ochutit i ty nejobyčejnější pokrmy.

Co je slané, to nám více chutná. A sůl je návyková. Navíc mění i naše chuťové vnímání. Normálně dochucené jídlo se nám pak zdá mdlé a bez chuti. Slané navíc zvyšuje žízeň i chuť k jídlu. Při konzumaci vysokých dávek soli se v našem mozku tvoří bílkovin, které vznikají při užívání drog a tvorbě závislosti.

Jak se vyhnout soli

Jak se tedy vyvarovat skrytého solení? Existuje obecná rada, která pomůže pohlídat příjem soli do našeho těla.
„Vařte z čerstvých potravin. Když si vytáhnu mrkev ze záhonu na zahradě nebo si ji koupím na farmářském trhu, je čerstvá a má pouze tolik minerálů, kolik si jich vzala z přírody. Neměli bychom používat žádné konzervanty a dochucovadla typu sójové omáčky, kečupy," říká Marian Šenkeřík. Hodně soli může být i v minerálních vodách. To si ale můžeme zkontrolovat na etiketě.

Dobrá zpráva

Nadměrný příjem sodíku (natria), který tvoří 40% složení kuchyňské soli, je do určité míry vyvažován zvýšeným příjmem draslíku (kalia). Draslík je obsažen především v zelenině a ovoci, tedy diety typu DASH zvyšují jeho dodávku a současně vedou k nižší kalorické dodávce, snižuje se tak i riziko obezity.

Například ve Finsku se od roku 1970 vedla celostátní kampaň za snížení solení. Během třiceti let se podařilo spotřebu soli srazit na třetinu původní hodnoty. Díky tomu se v celé zemi snížila úmrtnost na cévní a mozkové příhody o 75 %.