K čemu je dobré odkorňování?

02395623.jpeg
Další podcasty, rozhovory a příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02395623.jpeg

Na Šumavě dobrovolníci loupou kůru ze stromů. Proč? To jsme se dozvěděli z rozhovoru s mluvčím Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava Pavlem Pechouškem.

Loupání kůry se týká samozřejmě stromů napadených kůrovcem. Metodu jsme použili v lokalitě Smrčina. Je to metoda, která je šetrná k přírodě, prakticky jako jediná přichází v úvahu v těchto oblastech.

Kolik se zatím na práci vystřídalo lidí? Prý už se jedná o tisícovku oloupaných stromů...
Ano, k dnešnímu dni (tj. 13.7.) je to přesně 975 oloupaných stromů. Nyní se práce zastaví, a bude se loupat ještě později v srpnu. Na výzvu národního parku se přihlásilo zhruba 50 lidí, z toho asi 30 lidí splňovalo předpoklady, tj. byli držiteli oprávnění pro výškové práce a měli na tento druh prací živnostenský list.

Jaká část z celkového množství napadených stromů je takto ošetřena?
Rozhodně velká část napadených stromů.

Odkorňování stromů v NP Šumava

Dostávají pomocníci za práci nějakou odměnu nebo je to čistě dobrovolnická činnost?
Jsou placeni. Cena za odkornění nastojato jednoho stromu se pohybuje v rozmezí od 2000 do 2500 Kč.

Jak dlouho trvá takové odkornění stromu?
Liší se to podle zručnosti pracovníka, ale i podle toho, v jakém stavu je ten který strom. Včera jsem mluvil s jedním studentem z Dačic, ten říkal, že za jeden den stihne odkornit 3 stromy.

Co se potom dělá s tou napadenou kůrou?
Ta kůra zůstává pod stromem a kůrovec v ní zahyne, protože uschne. Není tedy potřeba ji pálit nebo jiným způsobem likvidovat.

V řadě lokalit není možné kůrovcem napadené stromy asanovat běžným způsobem, protože jde o nejcitlivější oblasti národního parku, kde byla vyhlášena bezzásahovost. Jediná metoda aktivního postupu proti lýkožroutu smrkovému, u níž se podařilo dosáhnout shody, je loupání stromů na stojato. Jde o zbavování napadených stromů kůry v době líhnutí brouka tak, aby došlo k jeho zničení dřív, než je schopen vyletět a napadnout další stromy. Za normálních okolností jsou smrky vůči kůrovci sice do určité míry odolné, ale za kalamitní situace, s níž se momentálně NP Šumava potýká, už ne.