Kameničky Anny Dvořákové 21.12. 2008

21. prosinec 2008

S dalším rozhlasovým Posvícení se vrátím ještě jednou na Hlinecko do Kameniček, které jsou právem nazývány "Slavíčkovými". A vrátím se za dcerou akademického malíře Josefa Dvořáka Annou, také malířkou, se kterou jsem si o starých časech povídal. Antonín Slavíček se narodil 16. května 1870 jako čtvrté dítě Jana Slavíčka, správce vysokých škol technických, a jeho choti Pavlíny, rozené Mildnerové ze Semil. Školák Slavíček se účastnil vydávání školního časopisu a troufal si vystoupit se svými kreslířskými pokusy i na veřejnosti. Jeho spolužák K. Mašek o něm říká, že už tenkrát dělal dojem dospělejší a švihácký. Ve studentských kruzích byl již tehdy proslulý jako kreslíř a nedlouho potom měl ve Zlaté Praze kresbu " Pod doškovými střechami ". Jeho strýc, děkan, mu hodně pomáhal a umožnil mu cestu do Mnichova. Po návratu z Mnichova se přihlásil na malířskou akademii v Praze, kam právě v roce 1887 přišel z Vídně Julius Mařák. Ten mu byl vpravdě otcovským příkladem. Považoval ho za svého nástupce. Mařák přiměl Slavíčka, aby soukromě dostudoval gymnázium. Slavíček se 12. dubna 1895 oženil s Bohumilou Brynychovou, dcerou rolníka z Bylan, pocházející po matce ze Štolmíře. V dubnu roku 1903 se sešel Antonín Slavíček s Karlem Václavem Raisem a požádal ho, aby mu našel v Kameničkách ubytování. "Slavíčkovi, jakožto velkému čtenáři, byl inspirací Raisův román Západ. Krajina a osudy lidí, popisované v díle, Slavíčka zaujala a chtěl je poznat. Rais mu zprostředkoval ubytování ještě na podzim téhož roku. Našel mu domek, výměnkářské stavení na Volákově gruntu. Slavíček zde bydlel tři roky se svou rodinou. Domek chtěl později koupit, ale neúspěšné prodeje jeho pláten mu způsobovaly existenční problémy", říká místostarosta Petr Culek, který poctivě hledá střípky z historie Kameniček. "Za účasti rodiny, přátel a známých osobností byla na domku odhalena dne 18. června 1961 pamětní deska, kterou navrhl a zhotovil Josef Přibyl z Hlinska. Po roce 1907 do Kameniček Slavíček často zajížděl a jak s chutí říkal, zamalovat si sněhy a větry, ubytovával se na faře u P. Selichara - nástupce P. J. Parduse. V Kameničkách Slavíček vytvořil na 70 obrazů, které jsou jeho vrcholným dílem. Severovýchodní pohled od domku kde pobýval se stal námětem pro Slavíčkovo nejznámější dílo, obraz U nás v Kameničkách" doplňuje místostarosta Culek. Za Slavíčkem do kameniček přijížděli jeho známí. Malíři Bohuslav Dvořák, zvaný Baťka, Otakar Nejedlý, Herbert Masaryk, Angelo Zeyer, a jiní - dále rodina profesora Dr. Jaroslava Golla, profesor Emanuel Tilsch s chotí, spisovatelkou Annou Marií Tilschovou. Všichni se scházívali v hospůdce zvané " V malé chýši " s ochotnou hostinskou zvanou " babička Polanských ". Vytvořili tak celou malířskou kolonii v Kameničkách. Později přijížděl i Rudolf Kremlička, Gustav Macoun a malíř Hradečný. Všichni tito návštěvníci se ubytovávali na faře. Děkan Selichar vzpomínal na tyto doby " Za mnohých návštěv bývala fara do posledního místečka obydlena. Spával jsem na dvou bednách na slamníku. Jednou jsem spal na schodech u půdy, kde mě ráno probudil vikář Kopecký, který přijel na vizitaci. V malířské tradici pokračovali místní rodáci Josef Dvořák - žák Antonína Slavíčka a Jaroslav Sodomka. Dnes v kameničkách žije a maluje akademická malířka Anna Dvořáková, dcera Josefa Dvořáka, se kterou jsem si povídal o starých časech. Anna Dvořáková se narodila 9.3. 1924 v Kameničkách, vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze - figurální malbu u Jakuba Obrovského a Vratislava Nejezchleby a grafiku u Vladislava Silovského. Od roku 1950 je členkou I.střediska Svazu výtvarných umělců v Praze a členkou Jednoty výtvarných umělců v Praze a také členkou Unie výtvarných umělců Pardubice. Neděle 21.12. po 12. hodině.

autor: FIN
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.