Kde jsou trhači? Ovoce ve volné přírodě si přestáváme všímat

„Někteří lidé ovoce vnímají tak, že padá, je špinavé a podobně. Takové ovoce nikdo nesbírá, což mi trhá srdce. Přitom se po opláchnutí dá normálně jíst, nejsou v něm žádné škodlivé látky. Dřív bylo naprosto běžné, že lidé otrhávali stromy u cest,“ myslí si.

Existovali i místní šlechtitelé, kteří své odrůdy posílali dál do světa. „Některé se zachovaly dodnes. Říkáme jim krajové odrůdy, což ale neznamená, že je nemůžeme pěstovat jinde.“

Návrat k osvědčenému

Grohmann pomáhá lidem a krajině s péčí o ovocné stromy. „Ty jsou pojítkem mezi člověkem, společností a krajinou. Dohromady vytvářejí jeden celek. Staré odrůdy byly vyšlechtěné pro svoji odolnost, houževnatost. Je tam obrovská škála chutí. Kdejaký labužník si dokáže najít různé odrůdy hrušní a podobně. Moderní odrůdy byly zjednodušeně řečeno šlechtěné hlavně pro vysokou produkci. Ve výsledku nejsou moc použitelné ve volné krajině.“

Čtěte takéVyzkoušejte limonádu připravenou padaných jablek

Třeba v Krouně na Chrudimsku se před časem rozhodli, že vysázejí přes 150 ovocných stromů starých odrůd do krajiny. „Pomáhal jsem obci s péčí po výsadbě. Musíme zamezit tomu, aby stromy uschly. Každé jaro je v prvních pěti letech mulčujeme, ideálně hnojem anebo kompostem vyzrálým. Pak se stromy osamostatní a péče může být naprosto minimální. Bavíme se o nějakém řezu jednou za deset až dvacet let.“

Dominik Grohmann přinesl do studia ukázku krajových odrůd.|foto: Ilona Sovová

Při výsadbě vychází Grohmann z mikroklimatu daného stanoviště. „Jaká je nadmořská výška, jak moc tam fouká vítr, jestli jde o mrazovou kotlinu, náhorní plošinu a podobně. Na základě toho zvolím danou odrůdu, které se tam bude dařit. Musím vnímat její všechny vlastnosti. Nejde jenom o ovoce, ale výsadba plní i další funkce třeba krajinotvorné, estetické a podobně.“

Sucho dál straší

V souvislosti s klimatickou změnou je pak potřeba přemýšlet o tom, jaké odrůdy budeme sázet. „Stromy tady budou klidně za dalších 200 let. U starých odrůd máme vyzkoušené, jaké mají vlastnosti. Z nich se dají vybírat takové, které jsou odolné suchu. Pak přetrvají pro další generace.“

Jablka, která chutnají jako banány. V Přelouči vysadili ovocnou raritu

• Upravit
• Smazat

Není zrovna šťavnaté, chutí ale připomíná banán. Do Přelouče se vrátila vzácná odrůda speciálně vyšlechtěné jabloně zvaná Přeloučský šišák.

Dominik Grohmann si taky všímá, že ve druhé polovině 20. století přišly nové, moderní dřeviny. Moc se na ně netváří. „Už jenom jehličnany v zahradách mi připadají divné. Ale třeba mým prarodičům připomínají les. Asi se generace musí postupně obměnit, aby pohled na ovocné stromy byl trochu optimističtější.“