Kde se vysype její semínko, tam roste. Levandule se v Česku zabydlela
Už dávno neplatí, že levandule je jen symbolem Francie. Češi si ji zamilovali. Zahradník František Hlubocký nám poradil, jak ji stříhat a rozmnožovat.
„Při stříhání se dělá jedna velká chyba. Zahrádkáři nechávají levanduli odkvést a po odkvětu ji ustřihnou hodně dole, až u země. Tady v tom případě ale není dobré stříhat ji tak nízko. Odkvetlé květy ostříhejte, ale nezasahujte do starého holého dřeva. Musí tam zbýt stonky se zelenými lístky, aby měla levandule z čeho rašit. Pak je dobré už levanduli nechat takto mírně ostříhanou do jara.“ Poradil zahradník František Hlubocký.
Levanduli mnohdy vadí voda. Naopak miluje slunce a kamenitou půdu. Je tedy lepší ji nechat jin na podzim delší a v předjaří , což je v únoru, březnu udělat opravný řez. Špatné větvičky odstranit, ale opět nestříhat úplně u země. Nechat to, co je živé a zdravé.
Levandule se množí ideálně semenem, dá se i řízkovat. Pokud už ale máte na zahradě levanduli vzrostlou a daří se jí ve vhodných podmínkách, víte dobře, že se díky semínkům sama rozrůstá.
Levandule jako bylinka
Pokud si sušíte byliny na horší časy, ustřihněte levanduli právě v tomto období, když ještě není plně rozkvetlá. Nasušte si ji, ozdobte si s ní domácnost, vyplňte s ní malé polštářky pro dobré spaní a přidávejte třeba do čaje. „Já si udělám třeba i jiný bylinkový čaj, který není moc chutný, ale když tam přidám kousek sušené levandule, chuť se hned vylepší. Přidá mi na klidu v duši a zaručí pozitivní mysl.“ Usmívá se zahradník František Hlubocký.
Gazánie rozjasní vaši zahradu
Gazánie je krásná letnička, která se dostává do popředí zájmu. Pochází z jižní Afriky. Má ráda výslunné, kamenité, vyprahlé stráně. A mohla by nám řídit hodinky. Tak jak vychází slunce, tak se otevírá a při západu se zavírá. Kvete od jara až do podzimu a nevyžaduje skoro žádnou péči. Spíše zapomínejte zalévat a ona se vám odmění krásnými květy. Pěstuje se v různých veselých barvách od žluté až po tmavě červenou. A hodí se i do truhlíku.
Zapomenutý český karafiát
Na české zahradě se ještě dají najít české klatovské karafiáty. To je opravdový poklad. Protože karafiáty mizí z našich zahrad. Karafiát se řekne latinsky Dianthus a znamená boží květ. Byla to květina velmi uctívaná. Rytmistr Volšovský ji přivezl z Francie do Klatov, kde začal karafiáty šlechtit a množit. Karafiáty u nás byly známé už po napoleonských válkách. Pokud tedy máte takovou vzácnost doma, neváhejte a namnožte si ji. Množí se hřížením a řízkováním.
Hřížení
Vezmeme boční větvičku na rostlině, ohneme ji, přitáhneme háčkem do dolíku, který jsme vedle v zemi udělali, zasypeme zemí a necháme takto zaháčkovanou. Do podzimu tak vytvoří svoje vlastní kořínky a vytvoří identickou rostlinu. Takto se v Klatovech tyto karafiáty dodnes množí.
Skalničkáři nedají dopustit na minikarafiáty. To jsou trvalky vhodné do skalky, říká se jim také hřebíčkové karafiáty. Do rodiny patří i dvouletka čínský karafiát, který se výborně množí semenem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka