Když jsme byli malí my, nepotřebovali jsme nic, vzpomíná na Vánoce Richard Cína z Mostu

 „Na Vánoce se připravujeme celá rodina. Máme se rádi, podporujeme se. S bratry se vidím za den třeba desetkrát, podáme si ruku a políbíme se na tvář. Máme jednu sestru, kterou milujeme, stejně tak maminku, naše děti…moc se na Vánoce těšíme.“

Dodržujete romské Vánoce?

„My začínáme držet tradice už od chvíle, kdy na dveře zaklepe nejstarší člen rodiny, tedy naše mamka. Každého 24. prosince.“

„Já mám byt o velikosti 4+1. Nejprve přijde máma, za ní starší bratr, jako nejstarší muž. Dokud maminka nepřijde, dokud si s ní nepřipijeme, nepolíbíme se, tak Vánoce nezačnou.“

Jak u vás vypadá štědrovečerní tabule? Co na ní nesmí chybět?

„Nesmí chybět kuřata, řízky, salát, čabajky, sýry, pečivo, vánoční cukroví…“

Dá se spočítat, kolik se vás u stolu sejde?

„Přes dvacet. Já jsem minulý rok před Vánoci kupoval rozkládací stůl a teď jsem musel přikoupit další se čtyřmi židlemi, abychom si mohli všichni sednout.“

Richarde, vzpomínáte o svátcích na Vánoce, které jste zažíval jako malé dítě?

„To já vždycky obrečím. Když se u nás zdobí stromeček a pouští se vánoční koleda, Frank Sinatra, tak si vzpomenu na tátu, který už mezi námi není. Máme krásné Vánoce, naše děti si je vždycky užijí. Ale Vánoce s tatínkem, to se nedá ničím nahradit. Můj táta měl dobré srdce.“

Richarde, čím se liší dnešní Vánoce od těch vašich dětských?

„My, když jsme byli malí, nepotřebovali jsme nic. Dostávali jsme klasiku – pyžamo a bačkory. Jakmile začaly pohádky, museli jsme všichni na postel. Nejedli jsme, museli jsme čekat na večeři, kdy jsme se najedli všichni. Ne jako dnes, kdy už děti nic nechtějí, protože snědly kde co. My čekali na posteli na Sám doma, na Mrazíka a na všechny ostatní pohádky. Zkrátka jiné Vánoce. Dnes děti dostanou, co si vymyslí, všechno se jim koupí a nakonec se jim to ještě nelíbí.“

Pomáháte manželce při přípravách?

„Miluji, když manželka dělá salát, nebo špičky plněné vaječňákem. To chodím ochutnávat! A ona mne vyhání. Jenže já to musím ochutnat!“