Koho zachraňovat a koho ne? U mladých ptáčků napoví peří
Pokud najdete malé ptáče, které už je opeřené, leží třeba pod stromem, nechte ho být, nepotřebuje zachraňovat. Rodiče jsou někde poblíž a o svém potomkovi vědí. Na to upozornila v Radioporadně Romana Vojířová z Pohádkové zahrady, která slouží jako azyl pro opuštěná zvířata v Pardubicích.
„V naší Pohádkové zahradě najdete i zpěvné ptáky. Jsme první záchytné místo v Pardubicích a spolupracujeme se záchrannými stanicemi v kraji. Momentálně máme v péči tři ptáčata vypadlá z hnízda,“ říká chovatelka Vojířová.
Opeřené ptáče si poradí
„Často mi lidé volají s tím, že opeřené ptáče leží například na rozpáleném betonu, že to nemůže přežít. V takovém případě můžete ptáče jen kousek poponést do bezpečnějšího prostoru. Rodiče si ho tam najdou. Ale určitě ho neodnášejte pryč a nevolejte do záchranné stanice, není to potřeba,“ radí Romana Vojířová.
Chovatelka dodává, že ptáci z devadesáti procent nemají čich, takže jim pach ruky nevadí, na rozdíl od savců. „Pokud ale najdete slepé ptačí holátko bez peří, které vypadlo z hnízda, je to něco jiného. Takové mládě nemůže přežít,“ upozorňuje Vojířová.
Jarmila: nejvypasenější ptáče roku
Sýkorku Jarmilku našli ještě jako holátko na ulici. Vypadla z hnízda a sama by si neporadila. Dnes už je opeřená a dostává do zobáčku hlavně cvrčky. Spořádá jich denně opravdu hodně. Navíc jí dobrovolníci z Pohádkové zahrady zásobují vlastnoručně nachytaným hmyzem.
„Jarmila má neustále otevřený zobáček a pořád volá, že chce jíst. Dáváme jí hmyz pinzetou. Ale už půjde do rozletové voliéry, kde se bude učit samostatnému životu, aby mohla do světa. Bezstarostné období jí končí,“ usmívá se Romana Vojířová, pro kterou je svoboda volně žijících zvířat velkou odměnou za trpělivou práci.
Vlaštovka Mimi také vypadla z hnízda. Každý rok se do Pohádkové zahrady vrací z teplých krajin. Její příběh si můžete poslechnout v záznamu pořadu.
Související
-
V záchranných stanicích skončí na jaře desítky zdravých srnčat, zajíců a veverčat. Zbytečně
Lidé chodí do přírody v době pandemie mnohem víc. A projevuje se to i v záchranných stanicích volně žijících zvířat. Počet nalezených živočichů přibývá.
-
Letní nával v české přírodě. Lidé zachraňují vše, co před nimi neuteče
Letošní sezóna je pro záchranné stanice volně žijících zvířat extrémní. Může za to nával turistů v české přírodě.
-
Nezachraňujte mláďata, která to nepotřebují, varuje vedoucí záchranné stanice
Většina mláďat ve volné přírodě, o kterých si myslíte, že potřebují zachránit, pomoc nepotřebují. Je běžné, že na jaře uvidíte mladé zajíčky nebo srnčata v lese samotné.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka