Kojenci ve vajíčkách, omluvenky z tělocviku, nedostatek pohybu. Zaděláno na bolesti zad

12. květen 2016

O tom, jestli vás bolí záda, se rozhodlo, už když jste byli v zavinovačce. Už na dětských zádech je vidět, jaké potíže přijdou v dospělosti. Naučte své děti správně hýbat. Uděláte pro ně něco nedocenitelného. Hostem rozhlasové Radioporadny byla fyzioterapeutka Jana Jedličková.

Co se v prvních měsících a letech života naučíte, ve stáři jako když najdete. Už v dětském věku se rozhoduje o budoucí osteoporóze a vaší schopnosti zvládat fyzikou zátěž. Když si přineseme novorozence z porodnice, necháme ho prvních šest neděl zabalené v embryonální poloze.

„Už od druhého měsíce dáváme dítě na pevnou podložku. Měla by být protiskluzová, aby se mohlo o ni opřít,“ říká Jana Jedličková s tím, že tak miminko motivujeme k pohybu. Chce se na něco podívat, za něčím se otočit, později i na něco dosáhnout. „Když ho necháte ležet ve vajíčku, kde má před sebou hrazdičku s hračkami, k aktivitě ho nic nenutí. Jeho pohybový aparát se pak nevyvíjí správně,“ upozorňuje Jana Jedličková. Nesešněrovanému dítěti na pevné podložce jede mozek na plné obrátky a ukládá si správný pohybový program. „Ono se dítě někdy vzteká a nelíbí se mu to, ale ať maká,“ uvádí Jana Jedličková.

Nepodceňujte pohybový vývoj dítěte

Už ve třetím, čtvrtém měsíci je vidět, jak na tom naše dítě je. Sice se třeba přetočí ze zad na bříško, ale kvalita pohybu není taková, jaká má být. Je důležité, jaké svaly se zapojí. „Že něco není úplně ideální, si rodič většinou všimne sám. Zvlášť, když má možnost srovnání s jinými dětmi stejného věku. Upozorní pak na to dětského lékaře,“ vysvětluje Jana Jedličková. Bohužel řada doktorů to často považuje za přirozené odchylky a necítí potřebu to řešit.

kojenec

Co se stane, když dítě přeskočí nějakou fázi vývoje? „Na první pohled to dožene a začne v jednom roce chodit jako ostatní děti, ale břišní stěna nefunguje tak, jak by měla a pak jsou s tím problémy v dospělosti,“ upozorňuje Jana Jedličková. Jestliže rodič zaznamená nějaký problém ve vývoji pohybového aparátu, měl by se s dítětem pustit do speciálních zdravotních cvičení.

V dětství si tedy vyrábíme v hlavě programy. Pokud jsou založené správně, tak i v dospělosti používám své tělo dobře. „Ať už je to předklon při obouvání nebo způsob podávání hrníčku,“ říká Jana Jedličková. Dobrý návyk si samozřejmě můžeme pokazit dlouhým sezením u počítače, ale ten správný základ máme a lépe se s ním pracuje.

Jak sportovat v dětství

I když je náš pohybový start do života správný, může nám ho pokazit špatný trenér. Když nás pohyby u konkrétní ho sportu nenaučí dělat dobře, uškodí nám to. „Například hraju tenis, dobíhám úder, před odpalem zabrzdím nohou a koleno mi předběhne před špičku a v ten moment neoptimálně zapojuju úplně celé tělo. Jak trenér dá svým svěřencům špatný základ, tak se to už nikdy v životě nepřeučí,“ varuje Jana Jedličková.

Jaký sport je tedy pro děti vhodný. Renomovaná fyzioterapeutka v rozhlasové Radioporadně doporučila co nejširší záběr. Velký problém totiž vidí v úzké specializaci dětí. „Skvělá je sokolská všestrannost, kde se učí obratnosti a pracuje se s celým tělem. Dobré je také lezení,“ říká Jana Jedličková.

Tělesná výchova na školách skomírá

Za posledních dvacet let se situace proměnila k horšímu. Děti nejsou schopné se hýbat. Jsou neohrabané a nebaví je to. Navíc je často rodiče podporují ve vyhnutí se tělocviku a píšou jim bezdůvodně omluvenky z cvičení. Mění se také radikálně samotné náplně tělesné výchovy.

tělocvik, dítě, sport

„Dřív všichni cvičili na hrazdě a skákali přes kozu. Byla to naprostá samozřejmost tělesné výchovy na základních i středních školách,“ zdůrazňuje Jana Jedličková. Teď tomu tak není. Pro pedagogy je výrazně jednodušší dát dětem balon, ať si jdou hrát vybíjenou. Všechny to baví a je pokoj. „Před dvaceti lety dvě děti ze třídy neuměly výmyk. Dnes je to přesně naopak, zvládnou ho maximálně dvě děti ze třídy,“ říká Jana Jedličková. Ani učitelé se nepokoušejí děti zlomit násilím. V rámci zodpovědnosti za děti se jim nechce do ničeho složitého, aby se žáci nezranili.

Vyžeňte děti na vzduch

Klíčové je, aby pohyb po dětech chtěli primárně rodiče. Když naučíte své dítě sedět před televizí nebo počítačem, stane se z něho neobratný lenoch. Běžte s ním na hřiště, na kolo, naučte ho lézt po stromě. „Situace je taková, že každé dítě má téměř denně nějaký kroužek. Kvůli tomu nefunguje, že se děti domluví a jdou společně odpoledne ven, mají příliš povinností,“ myslí si Jana Jedličková.

Nenechávejte vaše děti vysedávat u počítačů a televize. Dohrály hru? Skončila pohádka? Tak šup se hýbat. Dejte jim aktivní zábavu, nejlépe s kamarády. „Bude je to bavit a budou veselé. Když naučíte dítě, že se volný čas tráví venku a pohybem, přinese si to i do budoucnosti a jako dospělý nebude mít problém s bolestmi zad,“ radí Jana Jedličková.

autor: PRO
Spustit audio