Krkonoše mají světový unikát: ekosystém Morušková kleč
V českých horách najdete kleč, která je známá z Alp. Potkáme tady skandinávské druhy jako je Ostružiník moruška, který vytváří unikátní ekosystém zvaný Morušková kleč. Ten neuvidíte nikde na světě.
„Té zvláštnosti Krkonoš si odborníci všímali už dlouhá desetiletí do minulosti a snažili se o vyhlášení celého území, aby bylo chráněné pro lidstvo. A podařilo se to v roce 1963, takže od tohoto roku jsme zřízeni jako národní park. Tam je podstatné vědět to, že Krkonoše jsou v rámci střední Evropy unikátní, protože podobné pohoří je nejblíž v Alpách, v německém Harzu a pak na severu Skandinávie,“upřesnil Radek Drahný ze správy KRNAP.
Dlouhodobé téma jsou borůvky. Sběr není zakázaný úplně všude, naopak na většině území to povolené je. „Místní lidé dobře vědí, kam si na borůvky mají zajít. To omezení platí hlavně pro profesionální sběrače borůvek, zejména z polské strany. Prakticky Krkonoše z té hřebenové strany devastovali a to je nepřístupný jev,“ potvrdil po dlouholetých zkušenostech Radek Drahný.
Čtěte také
Míst se zákazem vstupu není v Krkonoších mnoho. „Je to pouze první zóna národního parku, kam můžete i přesto vstoupit, ale jen po turistické cestě. Ve zbytku území můžete chodit volným terénem, po loukách, lesích,“ upřesňuje Drahný. První zóna je oblast nad horní hranicí lesa, kolem česko-polské hranice. Táhne se od Harrachova až prakticky po Žacléř.
Projděte se po jedné z nejstarších cest
Správci KRNAP po zimě vracejí dřevěné cedule na Slezskou stezku. „Můžeme na ní začít putovat už z Vrchlabí směrem ke Strážnému a pak přímo nahoru přes Lahrovy boudy, přední a zadní Rennerovky, na Výrovku, k Luční boudě a pak už jenom zbývá sejít do Polska – dřívějšího Slezska, “popisuje Radek Drahný. Pokud rádi fotíte, na horách můžete prakticky celý den. Každý fotograf ale dobře ví, že existuje zlatá hodinka, což je přibližně hodina po východu slunce a hodina před západem slunce.
Fotopasti odhalily i rysa
Rys je tak plachá kočka, že málokterému specialistovi se podařilo ji zahlédnout. Většinou vnímají jen sekundární stopy, stopy ve sněhu, nebo chloupky zanechané na stromě. Vidět rysa in natura je velká vzácnost. V současné době je tady asi 5 jedinců. Zvíře není nebezpečné, bát se nemusíte.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.