Litomyšl si připomněla 100. výročí narození slavného rodáka, profesora Kopala

Památku profesora Zdeňka Kopala lidé uctili přímo na místě, kde stával jeho rodný dům, na dnešním Komenského náměstí. Dnes tu stojí sice panelák, ale slavného astronoma připomíná památník ve tvaru dvojhvězdy. To byla totiž oblast výzkumu, ve které se Zdeněk Kopal proslavil.

Postgraduální studia absolvoval ve Veliké Británii. Právě tam ho zastihla válka a ostrovní království se mu po roce 1948 stalo domovem. Profesor Kopal založil katedru astronomie na univerzitě v Manchesteru, na které působil až do své smrtí v roce 1993. Svou vlast ale navštěvoval, kdykoliv to bylo možné. K jeho žákům patřil například astronom Jiří Grygar.

V Litomyšli se křtila i nová kniha. Kopalovy rukopisy vybral a knihu Zdeněk Kopal – můj život sestavil doktor Milan Skřivánek.

„Také jsem tam reprodukoval dopisy, které jako třináctiletý chlapec psal svému dědečkovi Josefu Lelkovi. V jednom dopise se zmiňuje o tom, že připravuje velkou vědeckou práci, dějiny vývojových teorií, ale že to bude mít zpoždění, protože tatínek liknavě pro něho vypůjčuje knihy z univerzitní knihovny. Oni by totiž třináctiletému hochovi knížky z univerzitní knihovny nepůjčili.“

„A zároveň uvádí, co všechno přečetl, a to je úžasný seznam. Já nevím, jestli dneska vysokoškoláci to, co přečetl třináctiletý chlapec, znají,“ říká Milan Skřivánek.

Na výstavu o Kopalovi přijede i ‘vesmírný‘ Krteček

Litomyšl připravuje na září velkou výstavu, věnovanou životu a odkazu profesora Kopala. Jak Českému rozhlasu řekl místostarosta města Vojtěch Stříteský, k vidění na ní budou skutečné unikáty.

„Například americká vlajka, kterou darovali panu profesorovi astronauti z toho pilotovaného letu na Měsíc, bude tam například jeden jediný den k vidění i Krteček, který byl také ve vesmíru. A já se domnívám, že v souvislosti právě s tou probíhající zářijovou vědeckou konferencí to bude takové krásné vyvrcholení celého letošního kopalovského roku,“ dodává místostarosta.

Závěr slavnostního večera v Litomyšli byl více než symbolický. V Klášterních zahradách totiž lidé - společně s astronomy - pozorovali noční oblohu.