Magistra Edwarda Kelleyho si asi většina z nás vybaví jako alchymistu z filmové komedie Císařův pekař a Pekařův císař
Magistr Edward Kelley skutečným vzdělancem nikdy nebyl. Vyučil se pouze lékárníkem. Univerzitní studia na Oxfordu nikdy nedokončil, přesto magisterský titul běžně používal.
V mládí se prý dopustil dvou podvodů v advokátní kanceláři, za což mu údajně uřízli obě uši. O tomto trestu neexistuje žádný důkaz a jde tak nejspíš jen o mýtus.
Angličan Edward Kelly cestoval po Evropě a toužil i po přízni císaře Rudolfa II., za kterým přijel do Prahy v srpnu roku 1584. Nejdřív se zdál císaři podezřelý, postupně ale získal jeho důvěru. Přímo před jeho očima totiž provedl svůj osvědčený trik – s pomocí speciální rtuti prý dokázal proměnit jakýkoliv kov ve zlato.
Kelley byl vysoký, štíhlý a nosil dlouhé vlasy i plnovous, zkrátka dokonalý prototyp černokněžníka. Ve skutečnosti byl ale podvodník. O císařovu přízeň přišel zřejmě kvůli nedovolenému souboji a žil pak na hradě Most v domácím vězení. Při pokusu o útěk se zranil, a než aby strávil zbytek života jako mrzák, raději se otrávil lektvarem, který si sám namíchal.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
S hereckými hvězdami poznejte tajemství textu starého dva tisíce let
Ondřej Kepka, režisér a moderátor


O věrné lásce statečného Chairea a sličné Kallirhoy
Román byl napsán pravděpodobně už v prvním století našeho letopočtu a možná dokonce i dříve. Jde o první dochovaný milostný a zároveň i dobrodružný román nejenom antického, ale vůbec evropského písemnictví.