Jak pečovat o koně, hady nebo včely? Střední školy v Pardubickém kraji nabízí řadu jedinečných oborů
V pěti dílech pořadu Na nedělní vlně z Pardubic vás zavedeme do škol, které studenty vzdělávají v oboru péče o zvířata a jejich chov. Na místa, kde mladé lidi vedou k lásce a pokoře k přírodě, ale taky náročné fyzické práci.
Vypravíme se na školní hospodářství v Lanškrouně, kde tráví většinu své praxe budoucí veterináři, zamíříme za mladými chovateli cizokrajných zvířat do Litomyšle. Navštívíme také stáje hřebčína v Kladrubech nad Labem, kde mají praxi studenti Střední školy chovu koní a jezdectví. Vydáme se na školní statek chrudimské zemědělské školy a na včelnice učiliště v Nasavrkách, které se jako jediné v Česku komplexně věnuje vzdělávání v oboru chovu včel.
O veterinární obor mají zájem hlavně dívky
Střední škola zemědělská a veterinární v Lanškrouně letos slaví 80 let. Přibližně posledních třicet let se škola zaměřuje na agropodnikání, což je jeden ze studijních oborů. Jako jediná v kraji ale nabízí čtyřletý maturitní obor veterinářství, a to od roku 2009. Podle slov ředitele školy Davida Hrušky je o něj velký zájem, studenti naplní dvě třídy. Ve školním roce 2025/26 to překvapivě budou samé dívky. V rámci oboru oborů škola ještě nabízí směr, který je zaměřený na chov koní a jezdectví.
Školní budovy se nacházejí v místní části Lanškrouna, v Dolním Třešňovci. Srdcem areálu je velké školní hospodářství. Tady na statku studenti pečují o 160 krav různých plemen, čtyřicet koní a mnoho dalších hospodářských a drobných zvířat. Škola má také vlastní mlékárnu, laboratoře a speciální učebny, včetně pitevny.
S mikrofonem jsme se vydali nejen do školních tříd a veterinární ordinace, ale hlavně sledovali praxe studentů ve stájích, kde se věnovali například procesu přenosu embryí skotu nebo se pod dozorem veterináře učili, jak pečovat o končetiny krav. Jaká životní přání mají studentky oboru veterinářství a co jim škola dala? Poslechněte si v audiu.
Terária se domů už nevešly. Tak ředitel školy založil nový obor
Starají se o ohrožené druhy plazů, některé jako jediní v Česku dokážou rozmnožit. Nechybí opice ani ryby z afrického jezera Malawi. Střední škola zahradnická a technická v Litomyšli má opravdu široký záběr. Vzdělává studenty v technických oborech, logistice, výpočetní technice, najdete na ní řadu zahradnických oborů, včetně těch uměleckých, jako je například výstavnictví a floristický design. A tak není divu, že má tahle škola nádherný areál plný květin. To, co ji staví na evropskou špičku, jsou ale především vlastní školní chovy cizokrajných živočichů.
Škola se pod vedením ředitele Ivo Jiránka začala na otevření oboru Chovatel cizokrajných zvířat připravovat v roce 2009, studenti do prvních ročníků nastoupili v roce 2013. Zatímco na počátku starali o dvacet, třicet druhů živočichů, dnes se počet druhů rozrostl na 650! Pravděpodobně jde tak skutečně o největší školní chovy v Evropě. A z původně jedné třídy studentů ročně se staly dnes tři.
Přestože budoucí chovatelé cizokrajných zvířat jezdí na praxe do českých nebo zahraničních zoologických zahrad, v kontaktu s exotickými zvířaty mohou být Litomyšli každý den. Škola má navíc přes desítku partnerských škol, a tak mohou studenti jezdit na výměnné pobyty. Do světa se podívají také v rámci početných expedic. Letos zamířili do Španělska, Řecka nebo Itálie. Expedice míří také do Maroka, Turecka nebo Alp, studovat ptáky v jejich přirozeném prostředí žáci poletí na Bali. Letos se někteří podívali do Jihoafrické republiky a příští rok škola plánuje expedici do africké Namibie.
Studenti mají k dispozici několik specializovaných učeben pro chov savců, ptáků, akvaristiku a teraristiku, od roku 2019 velký skleník s terárii pro chov pralesních druhů živočichů. Někteří plazi, ať už pralesní či pouštní, patří k velmi ohroženým druhům, škola se podílí na jejich záchraně. Ředitel Ivo Jiránek vám v audiu přiblíží nejen to, jak škola začínala, ale společně se studenty i pedagogy vás provede jejím areálem.
Vychovali vítěze Velké pardubické a skvělé chovatele
Vznik i poloha Střední školy chovu koní a jezdectví v Kladrubech nad Labem jsou vlastně ikonickou záležitostí. Historicky je toto území spjaté s chovem koní nejstaršího a nejznámějšího hřebčína ve střední Evropě, který založil Rudolfem II. v roce 1579.
Střední odborné učiliště, zaměřené na chov koní, vzniklo v Kladrubech nad Labem v roce 1952 a z jednotřídní školy se postupem času stalo centrum vzdělávání, výcviku a výchovy žáků pro celou republiku. Dříve škola sídlila přímo v kladrubském hřebčíně, od konce 70. let má vlastní areál na okraji obce. Po celou dobu patří mezi hlavní partnery národního hřebčína, v jeho provozech probíhá praktická výuka žáků. Škola spolupracuje i s dalšími organizacemi a chovateli.
Střední škola chovu koní a jezdectví v Kladrubech nad Labem nabízí tříleté studium. Za více než 70 let své existence se může pochlubit celou řadou odborníků na chov koní a samozřejmě vynikajících sportovců, nejen jezdců na dostihových dráhách, ale všech jezdeckých disciplín i vozatajských soutěží. Desítky absolventů školy úspěšně působí například také v zahraničí, a tak kladrubská škola svým významem skutečně přesahuje hranice Česka.
S ředitelkou Střední školy chovu koní a jezdectví Lenkou Gotthardovou vás zavedeme nejen do učeben školy se speciálními jezdeckými trenažery, ale vypravíme se také do zbrusu nové jezdecké haly, která vyrostla přímo v areálu školy. S vedoucími učiteli odborného výcviku se vydáme do historické stáje kladrubského hřebčína, kde vám studenti přiblíží to, proč si vybrali právě tuhle školu, co je na ní baví a samozřejmě i to, o čem sní.
Vzorné pole a statek na okraji Chrudimi
Když uchazeč o studium navštíví webové stránky Střední školy zemědělské a Vyšší odborné školy v Chrudimi, dostane několik moudrých rad. „Když máš zemědělství v krvi, studuj agropodnikání“ anebo „Krajina se bez vody neobejde, nauč se s ní hospodařit“, vzkazuje škola potencionálním vodohospodářům. „Farmařina je krásná práce pro milovníky zvířat a krajiny“. A to je pravda, v dalším díle pořadu Na nedělní vlně z Pardubic se setkáme hlavně se studenty oboru Farmář.
Kde jinde, než na školním hospodářství a taky na poli. Samozřejmě studium není jen o praxi, byť by ji osobně ředitel chrudimské zemědělské školy Stanislav Valášek nejraději zdvojnásobil. Proč? Dozvíte se v audiu.
V audiu vám představíme obory, které zemědělská škola nabízí a jak se proměňují. Jaké nároky klade například na studenty oboru farmář digitalizace a stále sofistikovanější hospodářská technika? Mluvit o tom budeme přímo na poli a samozřejmě si projdeme také školní hospodářství s chovy mnoha hospodářských zvířat.
K Nasavrkám patří kaštany, klobouky a samozřejmě včely
Alespoň tak to říká ředitel nejstaršího a největšího včelařského učiliště v Česku Josef Lojda. Sám je jeho absolventem a v čele školy stojí už řadu let. Střední odborné učiliště včelařské začalo svou historii psát v roce 1951, v příštím roce tedy oslaví 75 let existence.
Na začátku tohoto století začal upadat zájem o denní studium, a tak učiliště, které je dnes obecně prospěšnou společností, nabízí formu dálkového studia. Trvá tři roky a škola mívá přes dvě stě posluchačů. A protože v Česku přibývají včelařky, polovinu studentů dnes tvoří ženy. Díky dálkovému studiu jsou posluchači velmi rozdílní, a to jak věkově, tak i profesně nebo z hlediska dosaženého ukončeného vzdělání. Všichni mají ale jedno společné, a to je láska ke včelám.
Včelařské učiliště v Nasavrkách má stovky včelstev, chov má ale hlavní smysl pro výuku. Výroba včelích produktů je až na dalším místě, přestože učiliště má svoji vlastní prodejnu s produkty i včelařskými potřebami. Škola se stará o několik včelnic, největší z nich se nachází asi kilometr od Nasavrk, v lokalitě Libáň. Tam mají studenti k dispozici výukovou místnost, stejně jako například na včelnici ve Stašově.
Samotný areál školy je velmi rozsáhlý a má několik provozů. Asi nejdůležitější je moderní hala včelařských technologií, kde se posluchači seznamují jak s včelařskými pomůckami, tak postupy. Med se zase učí stáčet v takzvané medárně. S mikrofonem jsme navštívili také laboratoř, kde probíhá především výuka o parametrech a složení medu. Víte, co je to apidomek a co je účelem školního arboreta? Poslechněte si v audiu.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
