Mandl a bělidlo čp. 137 v Řetové
Dnes se v seriálu o venkovských technických památkách našeho kraje vrátíme až do předminulého století. Právě ve 40. letech 19. století vznikla budova v Řetové, ve které se mandlovalo a bělilo.
Představte si tu dobu, kdy na Orlickoústecku vzkvétalo tkalcovské řemeslo. V malých tkalcovnách se vyrábělo plátno, které bylo potřeba vybělit a vyžehlit. Proto se stavěly tzv. záhřivky.
Plátno se bělilo pomocí louhu a popela a po této proceduře se vystavovalo na okolní louky, takže zdálky okolí bělidla vypadalo jako zasněžené.
Bělidlo jako zámeček
Samotná patrová stavba mandlu s bělidlem v Řetové upoutá svým vzhledem a empírovým výrazem. Vypadá jako malý zámeček. Ovšem ve zděném přízemí objektu se neprocházel žádný zámecký pán. Stál tu mandl a později i bělidlo. K ohlášení jeho provozu došlo v roce 1848.
V severovýchodním dílu v přízemí se dochovala valeně klenutá místnost se zazděným dýmníkovým komínem, pod kterým se v době provozování bělidla a mandlu nacházely běličské kotle a kádě.
Dnes už v budově mandlu v Řetové žádné kotle a kádě nenajdete, přesto stojí za návštěvu. Jde o zajímavý doklad neindustriální textilní výroby v Pardubickém kraji.
Redaktorky Jitka Slezáková, Tereza Brázdová a etnograf Radim Urbánek vstoupili do bývalého bělidla čp. 137 v Řetové. Rádi přijali pozvání současného majitele Lubomíra Jansy, který tu žije se svou rodinou po vzoru svých předků.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
