Měla jsem kliku. Díky Semaforu se ze mě nestala špatná zdravotní sestra, říká Miluška Voborníková

30. červen 2025

Největší audioportál na českém internetu

Miluška Voborníková | Foto: Dana Josefová, Český rozhlas

Zpěvačka Miluška Voborníková hostem Alex Mynářové

Na začátku 70. let byla nejmladším členem divadla Semafor. Vystupovala se slavnými dvojicemi Šimek–Grossmann a Suchý–Šlitr. Pak začala zpívat v kapele Petra Spáleného, s kterým se stali partnery i v životě.

Navzdory tomu, že jejich partnerskému vztahu téměř nikdo nevěštil dlouhého trvání, jsou manželi 45 let a stále spolu koncertují. „Je príma, že jsme se tak nějak sešli a doplňujeme se. To tak vyšlo. Na to žádný recept není,“ vypráví Miluška Voborníková v pořadu Alex a host.

Původně chtěla být baletkou, nakonec šla na zdravotnickou školu. Osud ji ale vrátil k uměleckému směru. Úspěšně prošla konkurzem do Semaforu. A tam to všechno začalo. „To jsem měla kliku. Grossmann se Šimkem mě osvobodili a vysvobodili české zdravotnictví od špatné zdravotní sestry. Vždyť já se bála píchat i injekce,“ přiznává se smíchem zpěvačka. Studium nedokončila a rovnou přešla naplno k divadlu.

Pendlování mezi Semaforem a kapelou

V roce 1972 přišel Jan Spálený s nabídkou, že jeho bratr Petr shání do Apollobeatu zpěvačku. „Mně bylo v Semaforu moc dobře, nechtělo se mi, ale říkala jsem si, že bych měla zkusit ještě něco jiného.“

Šla se podívat na koncert a bylo rozhodnuto. Nicméně do Semaforu se pak vrátila ještě třikrát. „Dohromady to bohužel nešlo, to jsem si dělala zle všude. Tak jsem pendlovala. Několik let jsem byla u Petra a několik let v Semaforu. A teď jsem na tom tak dobře, že už to stihnu všechno,“ směje se ikona Semaforu a s úsměvem dodává, že už zdaleka té práce nemá tolik.

„Pořád se chodím do divadla dívat a těší mě, že má svoje obecenstvo, které tam vodí svoje rodiny. A to je moc krásný,“ vyznává se. Nakonec sama dodnes jednou měsíčně hraje ve vzpomínkovém představení Návštěvní den u Miloslava Šimka.

Koncerty s Apollobeatem pořád táhnou

Nejraději vystupuje se svým mužem. Na koncert se potřebuje připravit a trochu se rozezpívat. „Rýma a tréma mě provázely celým životem a rýma na zpívání není to nejlepší. Ale Petr ne. Ten může mít chřipku, angínu a jeho hlas zní pořád úžasně. Má dar od pánaboha. Je šťastnej, když se svou kapelou Apollobeat může hrát v menších sálech, a to se nám díky bohu daří.“

Publikum si pochvaluje. „Lidi jsou úžasní, oni ty písničky znají, ke konci začínají i tančit, jsou přídavky. Chodí za námi a říkají, že jsme jejich mládí, ale to oni naši taky. Je to oboustranný a je úžasný, že jim to fanouškovství vydrželo doteď. My si toho strašně vážíme a jsme šťastní, že to můžeme prožívat.“

Setkávání s milými lidmi, přáteli a rodinou je pro ni nejvíc. „Je to pro mě další vzácný dar. Setkávání je nejlepší lék na duši.“

Miluška Voborníková a Alex Mynářová

Jaké životní období by si dala ještě jednou? Budou slavit své výročí 45 let od svatby? Jaká je babička? Jaké vzpomínky má na Miloslava Šimka? Měla v době největší slávy čas na osobní život? Poslechněte si v rozhovoru u Alex.

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.