Mišpule je starobylý host našich zahrad. Plody obsahují vlákninu, vitamíny a jsou vhodné do marmelád

Nejčastěji se pěstuje Mišpule obecná – Mespilus germanica. Patří do početné rodiny růžovitých jako hloh, kdouloň, jabloň a další. Jako rozložitý keř může dorůstat do výšky až pět metrů a upoutá pozornost velkými kožovitými, mírně ochlupenými listy, na jaře pak zejména poměrně velkými bílými květy. I proto bývá někdy používána jako okrasný prvek.

Mišpule (Mespilus germanica) v květu|foto:Ivan Dvořák, časopis Zahrádkář

Během léta se vytvářejí menší plody, podobné jablku s velkým kalichem. Mají svíravou chuť, ale stačí, aby přešel mráz a plody zesládnou a nabídnou velmi příjemnou chuť i vůni. Ale dík změklé slupce i obsahu nejsou moc vhodné k transportu. Dají se zpracovávat na marmelády nebo klevery, dají se i sušit. Obsahují užitečnou vlákninu, vitamíny a některé minerály, takže kromě zajímavé chuti je to další důvod k pěstování mišpulí.

Vaříme marmeládu z plodů mišpule|foto:Patrik Rozehnal, Český rozhlas

Mišpule preferuje teplejší stanoviště a vyžaduje lepší, humóznější půdu. Pokud jí to nemůžeme nabídnout, pak raději než pěstování ze semenáče volíme roubování. Jako podnož poslouží na půdu méně náročné rostliny – například hloh nebo kdouloň.