Mluvte s dětmi o problémech v rodině. Mlčení v nich vyvolává stres a úzkost
Naše děti se často mohou dostat do úzkých. Ne vždy rozumí světu dospělých, přestože vnímají jeho atmosféru. Nejvíce jsou citlivé na vztahy v rodině. Jak pomoci dětem v krizových situacích?
O tom jsme v rozhlasové Radioporadně mluvili s psychologem Jiřím Knollem, ředitelem Pedagogicko-psychologické poradny Pardubice.
Řešíte s partnerem nějaké problémy a je u vás doma dusno? Bylo by naivní se domnívat, že to vaše dítě nevnímá. I když o tom mluvíte v soukromí bez účasti potomků, napětí mezi vámi jim neujde.
„Mám pocit, že někdy dospělí nad tím mávnou rukou s tím, že se to týká jich a děti nic hrozného nezažívají,“ říká Jiří Knoll. Rodinné neshody děti prožívají velmi intenzivně. „Co se týká nás dospělých, se týká i dětí,“ zdůrazňuje Jiří Knoll.
V každé rodině jsou drobné konflikty. Pokud nechcete, aby si je dítě vztahovalo na sebe, zažívalo zmatek a úzkost, mluvte s ním. Dobrá komunikace je základ všeho. „Když tvrdíte, že se nic neděje, dítě o tom intenzivně přemýšlí a může si i domýšlet problémy, které neexistují,“ dodává psycholog.
Všechno má své hranice
Samozřejmě bereme ohled na věk našeho potomka. Jinak mluvíme s pětiletým dítětem a jinak s dvanáctiletým. Problém pojmenujte, ale nemusíte zabíhat do podrobností.
Existují rodiny, kde se komunikuje čile. Dokonce až tak, že dospělí vtahují děti do svých problémů a dělají si z nich důvěrníka. Ty se pak trápí, když nedokážou pomoct a situaci vyřešit.
Rozpad rodiny
Dohodli jste se s partnerem na rozchodu nebo rozvodu? Neoznamujte to dětem na poslední chvíli. Nejhorší je, když se to dozví od někoho jiného. „Ujistěte dítě, že mu zůstávají oba rodiče a máte ho rádi. Mluvte s ním a naslouchejte mu,“ doporučuje Jiří Knoll.
Na druhou stranu se povzneste nad osobní problémy a mluvte o partnerovi slušně, neočerňujte ho v očích dítěte. „To je největší problém, když si rodiče řeší svůj rozvod přes dítě. V jeho psychice se to odrazí. Mohou se najednou objevit problémy s učením, záškoláctvím nebo útěky z domova,“ varuje Jiří Knoll.
Vysvětlete dítěti, co se pro něho změní a co ne. Jaká budou pravidla mezi rodiči. „Jestli ho čeká střídavá péče nebo zůstane u jednoho z rodičů a případně, jak se bude stýkat s rodičem, se kterým nebude bydlet,“ dodává Jiří Knoll.
Stěhujeme se
Budete se stěhovat? Půjde vaše dítě do jiné školy? Děti potřebují v prostředí zakotvit. Má to vliv na to, jak se budou vyrovnávat se stresem a nejrůznějšími zátěžemi. Uvědomte si, že je to velký zásah do jeho života. Na takovou změnu je třeba ho připravit. Opět se budeme opakovat – mluvte!
„Vysvětlete důvody, možnosti, proč to tak je. Zapojte aktivně potomka do změny,“ říká Jiří Knoll. Dejte mu najevo, že jeho názor je také důležitý. Přijme to lépe, než když mu své rozhodnutí oznámíte jako fakt. „Někteří rodiče to navíc nechávají na poslední chvíli a pak je to všechno ze dne na den,“ uvádí Jiří Knoll s tím, že je to nehroší, co můžeme udělat.
Jste na novém místě a vaše dítě se stále nepřizpůsobilo? Dejte tomu čas. Adaptace na jiné prostředí může trvat až půl roku. Když se ani potom nic nezmění, kontaktuje pedagogy ve škole, výchovného poradce nebo odborníka v pedagogicko-psychologické poradně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.