Mobily, boty i zubní protézy. Co všechno cestující v MHD zapomenou?
Kromě roztržitosti záleží samozřejmě na období. V zimě jsou to šály a rukavice, v létě lidé ztratí klidně i skateboard. Pak už záleží jen na poctivém nálezci.
Sklad zapomenutých věcí v Dopravním podniku vypadá tak trochu jako second hand. V policích najdete celou škálu věcí, od elektroniky přes oblečení až po zapomenutý nákup s drogerií. V areálu dopravního podniku zapomenuté věci skladují tři měsíce, věci v hodnotě nad 100 Kč potom putují na pardubický magistrát.
Televizor už nefungoval
O příjem a evidenci zapomenutých věcí se stará Jana Gabrielová. U Dopravního podniku města Pardubic pracuje 22 let. „Věci mi předávají nejčastěji řidiči, kteří je někde na konečných nebo ve vozovně najdou ve vozech. V loňském roce jsme zapsali přes dvě stě zapomenutých předmětů a věcí, což bylo méně ve srovnání s rokem 2015 a 2014. Na Magistrát města Pardubice ale putuje víc nálezů než těch, které předáme jejich majitelům.
Jana Gabrielová je už zvyklá na to, že se jí do rukou dostanou i nečekané věci. Třeba poměrně objemný televizor, který někdo ve voze nechal nebo květinové truhlíky se sadbou. „Truhlíky jsem dala za okno a čekala, kdy si pro ně někdo přijde. Nikdo se sice nepřihlásil, ale zato mi to tu pěkně kvetlo,“ směje se úřednice.
„Běžně lidé v trolejbusech a autobusech zapomínají hlavně občanské průkazy, mobily, hole, deštníky, ale kupodivu i zubní protézy,“ vysvětluje Jana Gabrielová. „Musím říct, že mladí lidé to často berou jako samozřejmost, že jim jejich věci najdeme, schováme a předáme, ale ti starší jsou za nález opravdu vděční. Třeba mi jako poděkování přinesou čokoládu, tu já ale zase předávám nálezcům, tedy nejčastěji řidičům dopravního podniku.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.