Muzeum v Přelouči objevilo ve sbírce sošky z egyptských hrobek
Muzejníci z Přelouče na vykopávky pyramid a hrobek faraónů nejezdí. Přesto se teď chlubí starověkými soškami, které znázorňují dávná božstva Egypťanů a Kyperčanů a mají nevyčíslitelnou historickou hodnotu. Jak se tyhle posvátné předměty do Přelouče dostaly?
O soškách se vědělo, už několik desetiletí jsou vedené v muzejním soupisu sbírek, ale nikdo neměl tušení, co je to za artefakty nebo co a koho znázorňují a jak jsou staré. To vyšlo najevo až poté, co se začal starou archeologickou sbírkou v Přelouči zabývat nedávno student pardubické univerzity společně s místním muzejníkem Matějem Peštou.
Archeologové našli na Pardubicku figurku kozlíka. Je 6 tisíc let stará
Dolní Věstonice mají svou legendární Venuši, Třebosice na Pardubicku zas rohatého kozla. Jde o zvířecí hliněnou figurku z mladší doby kamenné, kterou našli v zemi archeologové. Je sice mladší než kypré tvary dolnověstonické plastiky, je ale stejně realistická a dokládá, že dávní umělci měli smysl pro detail. V zemi přežila několik tisíc let.
Po konzultacích se zástupci Českého egyptologického ústavu zjistili, že jsou figurky pravé a vyrobené ve Středomoří zhruba mezi 7. stoletím př. n. l. a 4. stoletím n. l.
Je to celkem sedm figurek o velikosti od 7 do 17 cm, jsou většinou vyrobené z pálené hlíny a původně byly součástí starověkých svatyň a hrobek, kde tvořily pohřební výbavu zemřelého. Nejmenší je figurka tzv. vešebta v podobě mumie. V hrobce mohlo být až 400 takových sošek a tehdejší lidé věřili, že nebožtíka provázejí a pracují pro něj jako dělníci.
Zajímavá je i hlavička figurky egyptského boha plodnosti a úrody Harpokrata nebo realisticky ztvárněná hlavička Týché, bohyně šťastné náhody.
Vykradači hrobů
Jak se sošky do Přelouče dostaly, podle Matěje Pešty není úplně jasné. Rozhodně jde ale o figurky, které někdo musel kdysi zcizit na archeologickém nalezišti ve Středomoří.
Do přeloučských sbírek se pak dle záznamů v přírůstkové knize dostaly někdy ve 20. až 50. letech minulého století, tedy ještě v době, kdy v Egyptě byly takové předměty běžně k dostání jako suvenýr na ulici nebo na trhu, a někdo si je pravděpodobně koupil a dovezl k nám.
Muzejníci pátrali po tom, kdo mohl sošky dovézt a přišli hned na několik jmen. Jsou to místní cestovatelé, asi nejznámější Alois Topič, který Egypt navštívil v roce 1898. Mohl to být i Josef Vozáb, námořník rakousko-uherského námořnictva. V úvahu připadají ještě dva lidé, cestovatelé Josef Topič a Karel František Ludvík. Ale předměty mohl muzeu věnovat také kdokoli jiný. Do Evropy se takové figurky dostávaly nejen za císaře Franze Josefa, ale i v 50. letech, kdy Češi jezdili do Egypta stavět cukrovary.
Související
-
Archeologové objevili keltský vodovod, možná nejstarší ve střední Evropě
Voda jim často komplikuje skoro detektivní práci. Teď jsou z ní ale čeští archeologové nadšení. V trase budoucí dálnice D35 na východě Čech objevili pravěký vodovod.
-
Zlatý poklad z doby třicetileté války ukrývalo naleziště na Králicku
Šedesát zlatých dukátů ze 16. a 17. století se skrývalo na kopci na Králicku jen několik málo centimetrů pod povrchem země.
-
3000 let stará nádoba na alkohol? Bronzový hrnec zamotal muzejníkům hlavu
Archeologové zjistili, že unikátní nález má „sestry“ v Maďarsku. Vzácnou nádobu starou tři tisíce let objevil náhodný nálezce v lese u obce Kladina na Pardubicku.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ficova ‚suverénní politika všech stran‘? Nahrává Putinovi a na Západě už není vnímán jako spojenec
-
Prezident vloni udělil pro boj na Ukrajině 40 povolení, 74 žádostí zamítl. Mezi uchazeči byly tři ženy
-
ONLINE: Rusko ztrácí na východě Ukrajiny řady vojáků. Přesto dobylo další obce u Pokrovsku
-
Voják z vybuchlého Cybertrucku zanechal vzkaz. Proti Trumpovi zřejmě nechoval zášť, uvedla FBI
