Muži chtějí čokoládovou a děti zmrzlinu vybírají podle barvy
Snad jen málo lidí si v létě nedopřeje osvěžení ve formě zmrzliny. Zmražená sladká pochoutka má ale také bohatou historii. Oblíbili si ji už čínští císařové nebo antičtí vládci.
O zmrzlině máme zmínky už ze starého Řecka a Říma nebo dokonce ze staré Číny z doby asi před 5 tisíci lety. Tehdy to byly asi kousky sněhu a lety ochucené nejčastěji ovocem jako pomeranči, citróny nebo granátovými jablky. Přesný recept se ale po tisíce let tajil. Vyšel najevo asi jen 100 let před naším letopočtem.
První zmrzlinový stroj vymyslela žena
Do Evropy přišla zmrzlina až ve 13. století. Přivezl ji tam právě z daleké Číny cestovatel Marco Polo. Zmrzlina taková, jakou ji známe dnes, ale pochází asi až z 16. století. Velmi dlouho byla pak zmrzlina pouze výsadou bohatých lidí. To se změnilo asi až v druhé polovině 19. století.
K masovému rozšíření obliby zmrzliny přispěla průmyslová revoluce a pak taky americká hospodyňka Nancy Johnsová, která vymyslela roku 1843 ruční strojek na výrobu zmrzliny. V 50. letech 19. Století pak začali podniky s průmyslovou výrobou zmrzliny.
Pět litrů na osobu, nejvíc vanilková
Sice v Česku sníme, zvláště teď v létě, hodně zmrzliny, přeborníky ale zdaleka nejsme. Roční spotřeba zmrzliny u nás je na osobu necelých pět litrů. Ale třeba v USA, kde jsou možná největší zmrzlinoví jedlíci, je to pětkrát víc, tedy až 25 litrů na člověka.
Nejoblíbenější, tedy nejprodávanější zmrzlinou v Česku je točená vanilková. Chutě na zmrzlinu se pak liší nejen podle osobnosti, ale také pohlaví. Například ženy mají raději sladší zmrzliny a častěji si vybírají ovocné, muži zase ve velkém dávají přednost zmrzlině čokoládové. Děti pak nevybírají ani tolik zmrzlinu podle chuti či obsahu, jako barvy. Nechají se tak nalákat i na barvy velmi neobvyklé, i když samotná zmrzlina nemá pak nijak zvlášť dobrou chuť.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
