Nadšenci zachraňují srnčata před ostřím sekaček. Nejúčinnější je dron s termovizí
Projekt Stop srnoseči si klade za cíl ochránit mláďata srn před trýznivou smrtí pod koly sekaček. Pod projektem, který se ale zdaleka netýká jen srnčat, jsou podepsáni Lucie a Tomáš Minaříkovi. A nejsou u nás jediní. Jako jedni z mála si ale dali za cíl podobné spolky propojit, zachraňovat organizovaně a smysluplně.
Ročně takto přijde o život asi šedesát tisíc mláďat, ale to jsou jen zaznamenaná úmrtí, čísla mohou být ve skutečnosti mnohem vyšší. „Motivuje nás to, že jde o mláďata, která umírají trýznivou smrtí i několik dní, nebo týdnů,“ říká Lucie.
„Je třeba si uvědomit, že mláďata jsou zmrzačena, nebo umírají lidskou činností. Srna jde do louky, naklást mláďata s vědomím, že tam jsou v bezpečí. Lidé tam pak přijedou, posekají louku a lidé jsou ti narušitelé. Nebezpečí vzniká naší činností, tak pojďme to být tedy my, kdo pomůže mláďatům,“ dodává Tomáš.
Hluk je nevyplaší
Přirozená selekce je podle obou v pořádku, slabé kusy pojdou, stejně jako ty, které neseženou v zimě potravu. „Lidé nám hodně psali, že zachraňujeme zvěř, která je přemnožena a dělá velké školy, ale to je jeden úhel pohledu. Ten druhý je, že je to stále živé zvíře a myslím si, že není důvod, aby umíralo trýznivou a pomalou smrtí někde na louce.“
Srnče, ani řada dalších mláďat před hlučící sekačkou neuteče, a to nejenom proto, že často ještě ani utíkat neumí. „Přikrčí se, je to přirozený instinkt toho mláděte,“ vysvětluje Tomáš Minařík a dodává: „Celoročně jsou ohrožena mláďata zajíců, ti mají mláďata několikrát do roka. Zachraňovali jsme také dravce, kteří mají hnízda v obilí.“
Mistr ve schovávání
Nejlepším pomocníkem při odchytu mláďat jsou drony s termovizí, jedině tak se dá opravdu efektivně prohledat louka a mládě nalézt. Ostatně srnče se dokáže v trávě tak dobře schovat, že ho nemusíte vidět ani ve chvíli, kdy stojíte přímo u něj. Stejně tak nepomůže k vyhledání pes, protože mláďata nevypouštějí pachy, je to jejich ochrana před predátory.
Hlavní sezóna je sice pryč, ale práce zdaleka nekončí. „Teď je důležité, neplácat se po ramenou a jen si říct nějaké počty zvířat, která jsme zachránili. Chceme to uchopit trochu jinak, v září udělat kongres, oslovit desítky skupin, které se záchraně také věnují a posunout to tak, aby to mělo nějakou organizační strukturu a dělat to efektivně.“
Jak přesně probíhá odchyt srnčat? Může se na ně sahat? Kdy je nelepší čas na prohledání louky? Má problematika oporu v zákoně? A jak se může zapojit veřejnost? Poslechněte si celý rozhovor s Lucií a Tomášem Minaříkovými.
Související
-
Jak zachránit srnče v trávě před ostrým břitem? Pomáhají ohaři, drony i speciální senzory
Myslivci mají za sebou perné jaro. Zachraňovali srnčata. Právě v květnu a v červnu srny kladou svá mláďata do vysoké trávy. Chtějí je tak ochránit před nebezpečím.
-
Jak dlouho rostou jelenům parohy? O své znalosti se podělil zkušený myslivec
Jeleni shazují parohy na konci února, zato srncům už v této době rostou nové. Trvá to tři až čtyři měsíce. A k čemu je tahle jejich nápadná ozdoba dobrá?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.