Nechoďte se svojí kůží na trh. Víme, jak ji spolehlivě ochránit před sluncem

30. duben 2015

Nejzhoubnějším z nádorů je melanom. Rakovina kůže zabije v Česku ročně 450 lidí. Právě teď nám září nad hlavami nejzrádnější jarní slunce.

Jak se dobře ochránit před slunečními paprsky přišel do rozhlasové Radioporadny vysvětlit primář kožního oddělení Pardubické krajské nemocnice David Stuchlík.

Raketový nárůst případů rakoviny kůže

Počet nádorů kůže dramaticky stoupá. Částečně za to může diagnostika, která včas objeví potenciálního zabijáka. Dalším důvodem je, že stále více času trávíme venku. Řada lidí chodí do solárií. Cestujeme do destinací, kde je mnohem větší koncentrace ultrafialového záření.

Co nám slunce může provést? Paprsky nám vyryjí do kůže vrásky, vysuší kůži. S tím se můžeme vcelku snadno vyrovnat a bojovat proti tomu nejrůznějšími krémy.

„Mnohem závažnější je zvýšené riziko kožních nádorů. Nejzhoubnější je maligní melanom. Naštěstí díky čím dál větší osvětě nejvíce diagnostikujeme včasná stadia,“ říká David Stuchlík. Za posledních čtyřicet let se výskyt rakoviny kůže zesedminásobil. Lékaři počítají s tím, že v roce 2015 se objeví přes 2500 zhoubných nádorů kůže.

Kdy navštívit lékaře? Napoví vám vaše znaménka.

  • nepravidelný tvar

  • rozpitý nebo měnící se okraj znaménka

  • spíše tmavé zbarvení (tmavohnědé až černé)

  • větší znaménko než pět milimetrů

  • zvětšování nebo mizení

Nechte se vyšetřit včas!

Nic nepodceňujte. Lepší je přijít několikrát k lékaři zbytečně, než jednou pozdě. Melanom patří mezi nejzhoubnější nádory. Rychle metastázuje do dalších částí těla.

„Na druhou stranu pokud je včas diagnostikován a podezřelé ložisko odstraněno, je člověk vyléčen bez jakýchkoliv následků,“ vysvětluje David Stuchlík. Proto je důležitá prevence a doporučení, abychom si pozorně všímali svých znamének a nechali se vyšetřit co nejdříve. Může nám to zachránit život. Každý kožní lékař je schopný posoudit, jestli jde o znaménko rizikové.

„Nález se vyřízne a pošle se na histologické vyšetření, které přesně ukáže, jaký je rozsah onemocnění,“ popisuje postup David Stuchlík.

Na slunci bezpečně

V medicíně obecně platí heslo – všeho s mírou. Sluneční paprsky nám mohou přinést i hodně dobrého. Jen se s nimi musíme naučit zacházet. Paradoxem je, že když jdeme k vodě nebo sportovat, na ochranu proti slunci myslíme. Automaticky sáhneme po krému nebo dlouhém rukávu. A nejvíc riskujeme při každodenním pohybu po venku.

Opalování (ilustrační foto)

„Největší dávku člověk dostane takřka od dveří ke dveřím. Když děláme naše běžné pochůzky, jdeme se projít nebo po nákupech,“ říká David Stuchlík. Slunečnímu záření se máme rozhodně vyhýbat mezi jedenáctou dopolední a třetí odpolední. V tomto čase je intenzita nejvyšší.

Při výběru ochranného krému pozorně čtěte. Přípravek by měl osahovat ochranu proti UVB ale také proti UVA záření. UVB způsobuje spálení kůže. UVA míří hlouběji do kůže a způsobuje stárnutí.

„Musíme se hlavně řídit tím, jaký jsme fototyp. Jak se rychle opalujeme a reagujeme na sluníčko. Čím hůře záření snášíme, tím používáme vyšší ochranný faktor,“ uvádí obecnou poučku David Stuchlík. Nezapomeňte, že při koupání nebo pocení se krém smývá a je potřeba se namazat znovu.

Proč se rádi opalujeme? Kvůli Coco Chanel!

„Když se ohlédneme do 19. století, kdo byl tenkrát opálený? Ten, kdo pracoval na poli. Šlechta byla bílá, protože většinu času trávila v místnostech. Tehdejší módou bylo být neopálený. Byla to známka toho, že mám na to, aby někdo na mě pracoval,“ ohlíží se do historie David Stuchlík. Když se roku 1923 vrátila Coco Chanel ze své dovolené na Riviéře do Paříže, šokovala své okolí. Její pleť byla bronzově snědá. A protože to bylo Coco, podařilo se vytvořit nový trend.
„V té době se také začala se více pěstovat turistika a pohyb na zdravém čerstvém vzduchu,“ říká David Stuchlík. Snad se brzy objeví taková celebrita, jako byla módní návrhářka Coco Chanel, a prorazí trend neopálené, ale zdravé kůže.

MUDr. David Stuchlík
autor: PRO
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.