Nejlepší pivo? Vydejte se s námi do řemeslných pivovarů našeho kraje
Loutkáře, Kašpárky a Zkoušky z dospělosti uvaří jenom v Chrudimi
Pivovar Loutkář seznamoval lidi se svým pivem nejdřív přes výdejové okénko. Začínal totiž v nelehké době covidu. Dnes vaří pivo téměř na hranici svých možných kapacit a je o něj zájem.
Pivovar Loutkář a restauraci U Loutkáře najdete v ulici Čs. armády, nedaleko chrudimského nádraží. Vlastní pivovar se nachází v moderní přístavbě ve dvoře domovního bloku. „Pivovar a restauraci jsme otevírali 29. srpna 2020, po dvou měsících kvůli pandemickým opatřením zavřeli a prodávali jen pet lahve. Lidi si na naše pivo zvykli a těšili se, až zase otevřeme hospodu,“ přibližuje jednatel a jeden ze šesti majitelů pivovaru Loutkář Martin Šustr.
Původně chtěli majitelé pivovar pojmenovat Salvator, aby navázali na značku piva, která vznikala v někdejším chrudimském pivovaru. Ten poslední várka piva opustila v létě roku 1942. „Ochrannou známku na název Salvator už ale má jeden z největších německých pivovarů, tak jsme pojmenování museli hledat jinde. Inspirovala nás loutkářská tradice Chrudimi,“ doplňuje Martin Šustr.
Vlajkovou lodí pivovaru se už na počátku stal spodně kvašený ležák, dvanáctka Loutkář. Podle Martina Šustra ho ale postupem doby v prodejnosti předčila jedenáctka Kašpárek. Oblíbená je také desítka, opět z říše loutek, protože je pojmenovaná Marioneta. Také názvy svrchně kvašených piv ale mají spojitost s Chrudimí, třeba Mydlářova 13, která vzniká hlavně v zimě. Jednou za dva roky pivovar vaří černou čtrnáctku s názvem Zkouška z dospělosti, která zase připomíná český seriál, který se v Chrudimi natáčel.
Speciály si získávají stále větší oblibu
Srdcem pivovaru je varna o obsahu 10 hl, což je rozměrově nejčastěji používaná varna v běžných minipivovarech. Jak dlouho a jakým způsobem vzniká oblíbené pivo Kašpárek? V audiu si můžete poslechnout komentář sládka Mikoláše Vícha, přímo při vaření Kašpárka.
Na všechny ležáky pivovar Loutkář používá žatecké chmely, v případě pivních speciálů chmely z Ameriky, Austrálie, Nového Zélandu nebo jižní Afriky, které mají různé chuťové profily. „Tyto zahraniční odrůdy není problém sehnat. Problém je sehnat některé odrůdy žateckého chmele, které se pěstují na malých výměrách. Třeba odrůda Pluto se pěstuje na pár hektarech a musí se objednat dlouho dopředu,“ vysvětluje sládek Vích.
Podle jednatele pivovaru Martina Šustra mají lidé ve stále větší oblibě speciály a při posezení větší počet klasických piv často vymění za dva dražší, ale chuťově zvláštní speciály.
„V současné době jsme na výrobním vrcholu a přejeme si, aby pivovar do budoucna prosperoval tak jako nyní. Když jsme začali v roce 2020, naše ambice bylo vařit někde kolem 500 hl, což se povedlo už v roce 2021. Chtěli bychom se dostat na nějakých 900 hl, což je v současné době naše výrobní i prodejní maximum. Většinu piva prodáme v naší restauraci, zákazníci si taky jezdí pro sudy a PET lahve, nově máme také pivo v plechovkách. Pivo dodáváme i do blízkých restaurací, ochutnáte ho v Hrochově Týnci, Nasavrkách, ale taky v Pardubicích nebo Hradci Králové,“ uzavírá Martin Šustr.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
