Nejstarší chalupa stojí už půl tisíciletí
Na trůnu byl Ferdinand I. Habsburský, český král a římský císař, v Anglii vládl Jindřich VIII. Tudor, jezuité založili svůj řád a na Evropu už zase útočili Turci. Taková byla doba, když ve Vračovicích postavili zbrusu novou chalupu. Dnes patří k nejstarším v Česku.
Za unikátní lidovou architekturu jezdíme do skanzenů, třeba Veselý Kopec u Hlinska. Málokdo ale ví, že v našem kraji, poblíž Vysokého Mýta, můžeme najít opravdu unikátní stavení. Dva domy, čp. 11 v Cerekvici nad Loučnou a chalupa čp. 2 ve Vračovicích, patří vůbec k nejstarším vesnickým stavením v Česku.
Stavení ve Vračovicích na první pohled nepůsobí zrovna upraveným dojmem, málokdo by asi řekl, že jde o kulturní památku. V domě už desítky let nikdo nebydlí, prostory dlouhá léta využívalo místní zemědělské družstvo. Stavebně je ale dům ve Vračovicích velmi unikátní, a to díky starému jádru, tedy původní roubence s tzv. dýmnou jizbou.
Chalupa s vysokou obytnou místností, která dnes majitelům slouží jako sklad, byla postavená z roubených nehraněných trámů. Jde o velmi staré dřevo. Dendrochronologické analýzy ukázaly, že kmeny jedlí mohly být pokácené už v roce 1538! Nejstarší část vračovického stavení pochází tedy z první poloviny šestnáctého století.
Život pod vrstvou kouře
Masivní povalový strop roubené místnosti vynáší jen jeden stropní trám. Strop je dnes ve výšce okolo 3,6 metru. Původní podlaha byla kdysi ještě níž, takže výška místnosti musela tu současnou ještě přesahovat. Velká obytná místnost o ploše více než 30 metrů čtverečních bývala dýmnou jizbou, tedy prostorem, do kterého volně unikal kouř z otopného zařízení. Kouř celou jizbu vyhříval.
Jak takové vytápění fungovalo? Dým z pece stoupal volně pod strop, kde vytvořil vrstvu. Proto musel být strop tak vysoký, aby se pod tímto kouřovým sloupcem mohla pohybovat rodina, která tu kdysi žila. Menším oknem, které bylo posazené výš než ostatní okna, pak kouř odcházel ven z místnosti. Zbytky tzv. „dýmného okénka“, které tesaři umisťovali nejčastěji naproti dveřím do obytné místnosti, jsou ve štítové straně vračovické chalupy patrné dodnes.
Na vnitřních stěnách obytné místnosti je silná vrstva omítky, směsi kvalitní hlíny, řezanky a dalších příměsí plev. V 16. století se jednalo hlavně o výmazy mezi trámy, snad později se omazávaly touto směsí celé plochy stěn. To s sebou přinášelo hned několik výhod. Omítka byla dobrou tepelnou izolací. Vrstva hliněné omítky dokáže také pojmout vlhkost v místnosti a naopak v době, kdy je sucho, tuto vlhkost do prostoru vrací zpět. Pokud jsou stěny omazané i z vnější strany, dům je do jisté míry chráněn před požárem, protože hliněná omítky prodlužuje dobu postupného prohoření.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
