Nejstarší chalupa stojí už půl tisíciletí
Na trůnu byl Ferdinand I. Habsburský, český král a římský císař, v Anglii vládl Jindřich VIII. Tudor, jezuité založili svůj řád a na Evropu už zase útočili Turci. Taková byla doba, když ve Vračovicích postavili zbrusu novou chalupu. Dnes patří k nejstarším v Česku.
Za unikátní lidovou architekturu jezdíme do skanzenů, třeba Veselý Kopec u Hlinska. Málokdo ale ví, že v našem kraji, poblíž Vysokého Mýta, můžeme najít opravdu unikátní stavení. Dva domy, čp. 11 v Cerekvici nad Loučnou a chalupa čp. 2 ve Vračovicích, patří vůbec k nejstarším vesnickým stavením v Česku.
Stavení ve Vračovicích na první pohled nepůsobí zrovna upraveným dojmem, málokdo by asi řekl, že jde o kulturní památku. V domě už desítky let nikdo nebydlí, prostory dlouhá léta využívalo místní zemědělské družstvo. Stavebně je ale dům ve Vračovicích velmi unikátní, a to díky starému jádru, tedy původní roubence s tzv. dýmnou jizbou.
Chalupa s vysokou obytnou místností, která dnes majitelům slouží jako sklad, byla postavená z roubených nehraněných trámů. Jde o velmi staré dřevo. Dendrochronologické analýzy ukázaly, že kmeny jedlí mohly být pokácené už v roce 1538! Nejstarší část vračovického stavení pochází tedy z první poloviny šestnáctého století.
Život pod vrstvou kouře
Masivní povalový strop roubené místnosti vynáší jen jeden stropní trám. Strop je dnes ve výšce okolo 3,6 metru. Původní podlaha byla kdysi ještě níž, takže výška místnosti musela tu současnou ještě přesahovat. Velká obytná místnost o ploše více než 30 metrů čtverečních bývala dýmnou jizbou, tedy prostorem, do kterého volně unikal kouř z otopného zařízení. Kouř celou jizbu vyhříval.
Jak takové vytápění fungovalo? Dým z pece stoupal volně pod strop, kde vytvořil vrstvu. Proto musel být strop tak vysoký, aby se pod tímto kouřovým sloupcem mohla pohybovat rodina, která tu kdysi žila. Menším oknem, které bylo posazené výš než ostatní okna, pak kouř odcházel ven z místnosti. Zbytky tzv. „dýmného okénka“, které tesaři umisťovali nejčastěji naproti dveřím do obytné místnosti, jsou ve štítové straně vračovické chalupy patrné dodnes.
Na vnitřních stěnách obytné místnosti je silná vrstva omítky, směsi kvalitní hlíny, řezanky a dalších příměsí plev. V 16. století se jednalo hlavně o výmazy mezi trámy, snad později se omazávaly touto směsí celé plochy stěn. To s sebou přinášelo hned několik výhod. Omítka byla dobrou tepelnou izolací. Vrstva hliněné omítky dokáže také pojmout vlhkost v místnosti a naopak v době, kdy je sucho, tuto vlhkost do prostoru vrací zpět. Pokud jsou stěny omazané i z vnější strany, dům je do jisté míry chráněn před požárem, protože hliněná omítky prodlužuje dobu postupného prohoření.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
