Nejstarší dochovanou stavbou u nás je rotunda v Budči. Písmu se tam učil i svatý Václav

Stavbu tvoří předrománská rotunda, na kterou je navázána hranolovitá věž v čistě románském stylu. V průběhu staletí přibyl k rotundě i nový renesanční presbytář a barokní sakristie. Přímo v presbytáři je odkryté bílé renesanční zdivo. Ale našli byste zde samozřejmě i zdi, které jsou víc než tisíc let staré. Původní zdivo je vidět z venkovní strany hlavní lodě.

Právě hlavní loď je původní stavbou, která od základu až po klenbu vznikla po roce 895. Jedná se o skutečný stavební unikát. Dosahuje na svou dobu mimořádné výšky. Vrchol klenby rotundy je ve výšce 13 metrů a samotná rotunda má průměr kolem devíti metrů. Stěny jsou ovšem naopak na tehdejší dobu poměrně slabé, jsou silné pouze jeden metr.

Pokud se v hlavní lodi posadíte do třetí řady, budete se nacházet přesně v místě, kde kdysi sedával při studiích svatý Václav. Podle svatováclavské legendy ho jeho otec, kníže Vratislav, poslal na Budeč, aby se tam učil čtení, psaní a zpěvu žalmů.

Všechny zprávy o Budečském hradišti jsou ze svatováclavských legend, které vyprávějí o tom, že se Václav učil základům čtení a psaní jenom proto, aby se mohl aktivně účastnit mše. Svatý Václav musel na Budči získat i všechny dovednosti potřebné pro vládnutí, a tak se tam učil i být panovníkem. A nedaleko Budče byste našli i Svatováclavskou studánku a kámen ve tvaru lože, kam prý budoucí kníže Václav chodíval po studiu odpočívat.

Areál budečského hradiště je od roku 1962 prohlášen národní kulturní památkou a během 20. století se Budeč stala katolickým poutním místem.