Největší český poldr v Žichlínku chrání před velkou vodou. Za sucha láká na krásy místní přírody

Jedna z hrází Poldru v Žichlínku
Jedna z hrází Poldru v Žichlínku

Teď se vydáme do Pardubického kraje, abychom si prohlédli poldr. Poldr je vodní dílo sloužící k protipovodňové ochraně. Vzniká přehrazením vodního toku, přičemž se za hrází voda za běžných podmínek nehromadí. Anebo je objem nádrže zaplněn jen částečně. A my se podíváme k obci Žichlínek u Lanškrouna, kde se nachází největší suchý poldr u nás a jeden z největších ve střední Evropě.

Sice teď kvůli letošním extrémním suchům neslouží svému účelu, ale zato se z něj stalo turisty oblíbené a navštěvované místo, a to nejen kvůli cyklostezce na jeho hrázi. Jeho stavba totiž zároveň pomohla přírodě vrátit se tam, kde byla před stovkami let. Dnes tam najdeme původní rostliny, živočichy i ptáky.

Poldr postavili v roce 2008, aby chránil před povodněmi. Řeka Moravská Sázava, která tudy teče, mívala totiž tendenci vylévat se z břehů. Místní její sílu pocítili naplno při katastrofálních povodních v létě roku 1997.

Poldr v Žichlínku se rozkládá na ploše 166 hektarů, a pokud se vydáte po jeho hrázi, ujdete přes jeden a půl kilometru. A nemusíte jen chodit pěšky. Po hrázi vede také cyklostezka, kterou můžete doputovat až do Moravské Třebové nebo Lanškrouna. Cesta se vám pak navíc odmění krásnými výhledy do krajiny.

Návrat původní krajiny

Poslední desítky let tu byly jenom pole, krajina poznamenaná zemědělskou velkovýrobou, melioracemi, řeka násilně napřímená. To se stavbou poldru změnilo. Moravská Sázava opět krásně meandruje, tvoří půvabná jezírka, tůně, mokřady, které lákají řadu zajímavých živočichů i ptáků. Znovu se tak k Žichlínku vrátil třeba sokol stěhovavý, jestřáb popelavý nebo jeden z bahňáků - ústřičník velký, kterého tam jezdí pozorovat ornitologové z celé země.

Návštěva Žichlínského poldru tak vlastně může být způsobem, jak vnímat krajinu, která se vrací do své původní přirozené podoby a krásy. A všimnout si toho můžete i z vlaku. Nedaleko poldru vede železniční trať z České Třebové do Olomouce.

Ostatně železniční zastávka v Žichlínku bývala v minulosti dosti významná. Dlouho totiž nevedla odbočka na Lanškroun, a tak obyvatelé Lanškrouna, kteří jeli vlakem třeba z Vídně nebo z druhé strany z Prahy, museli vystoupit v Žichlínku a zbylých šest kilometrů se vydat pěšky.