Mezi unikáty Východočeského muzea patří zbraně zakladatele královédvorského safari

Kolekce zbraní Východočeského muzea má přes 2,5 tisíce inventárních čísel. Její nejcennější součástí je bezpochyby soubor civilních (loveckých a sportovních) zbraní převážně evropského původu. Ve spolupráci s Vlastivědným muzeem v Olomouci Východočeské muzeum otevře 13. května rozsáhlou výstavu Příběhy palných zbraní. Návštěvníky provede vývojem vojenských i civilních, obyčejných i luxusních zbraní od 16. století až do současnosti.

Zdobená pažba kulovnice finské značky Sako, model Finnbear|foto:Východočeské muzeum v Pardubicích

V expozici si budete moci prohlédnout také dvě lovecké zbraně Josefa Vágnera, který stál u zrodu dnešní Zoologické zahrady Dvůr Králové. Její historie se začala psát sice už v roce 1946, ale zásadní zlom nastal až o dvacet let později. V roce 1965 se jejím ředitelem stal Josef Vágner, který prosadil vybudování safari a zaměřil se na africkou faunu. Během svého ředitelování uspořádal osm expedic do Afriky, z kterých dovezl tisíce zvířat.

Zbraně byly zřejmě dar

Josef Vágner (1928 – 2000) vystudoval Vysokou školu zemědělskou lesnickou v Praze a pokračoval v postgraduálním studiu tropického lesnictví. Působil jako učitel na lesnickém učilišti ve Svobodě nad Úpou a poté se stal ředitelem královédvorské zoologické zahrady, ze které vybudoval ZOO Safari. Pracoval v Ugandě, Súdánu, Keni, Tanzánii, Zambii a řadě dalších afrických zemí.

Broková kozlice s dvěma hlavněmi nad sebou, kterou Východočeské muzeum odkoupilo od Josefa Vágnera|foto:Východočeské muzeum v Pardubicích

Josef Vágner psal knihy, přednášel a poutalo ho přátelství s mnoha vědci a významnými osobnostmi, a to nejen přírodovědného oboru. Jak uvádí historik Východočeského muzea v Pardubicích Jan Tetřev, Vágnerovy lovecké zbraně, které má muzeum ve své sbírce, jsou pravděpodobně luxusním darem na důkaz přátelství. A vzhledem k jejich neopotřebovanosti z nich Josef Vágner pravděpodobně ani nestřílel.

Přestože Josef Vágner neměl k Pardubicku bližší vztah, jeho dvě zbraně se staly součástí sbírek Východočeského muzea, v roce 1981 je totiž Vágner prodal. Známější z nich je opakovací kulovnice dodnes existující finské značky Sako, model Finnbear, vyrobená někdy v 60. – 70. letech 20. století. „Jde o kulovnici v univerzální ráži 30-06 Springfield, která se začala vyrábět v roce 1961,“ přibližuje Jan Tetřev. „To, co činí tuto zbraň vskutku nevšedním exponátem, je její mimořádné zdobení. Tomu jistě odpovídala i její cena. Ani v tehdejším západním světě si ji rozhodně nemohl pořídit každý.“

Detail zdobení a značky výrobce lovecké zbraně, která patřila Josefu Vágnerovi|foto:Východočeské muzeum v Pardubicích

Druhou zbraní je broková kozlice, lovecká zbraň se dvěma hlavněmi ležícími nad sebou. Zbraně ale nejsou funkční. „Podle dávného vyprávění bývalého kurátora pardubické sbírky zbraní Ing. Ctirada Beneše čelil Josef Vágner na začátku 80. let nepřízni režimu a tím i zájmu Státní bezpečnosti. Prodejem svých zbraní, další z nich se nachází v královéhradeckém muzeu, chtěl předejít zabavení těchto unikátů státními orgány. To se mu sice podařilo, ale zbraně musely být podle tehdejších předpisů úředně znehodnoceny,“ dodává historik Jan Tetřev.