Osudy žamberských Židů a jejich hřbitova

Podle první dochované písemné zmínky jsou židovští obyvatelé v Žamberku od 17. století. Židovská obec tady čítala nejvíce 24 rodin, dokonce tady byl rabinát, který se střídal s městem Ústí nad Orlicí.

Náhrobky na na židovském hřbitově v Žamberku|foto: Městské muzeum Žamberk

Samotný hřbitov je poměrně neobvyklý. Leží ve stráni a má tvar lichoběžníku. Později byl rozšířen zásluhou továrníka Nettla, který si zde dal postavit hrobku a také vstupní budovu ohel, přes kterou se na hřbitov vchází. Na mladších náhrobcích v dolní části už nejsou hebrejské nápisy, ale německé a české.

Reliéfy

Co se týče reliéfů na náhrobcích, například palmička má připomínat židovský svátek Sukot. Na dalším je levitská konvička. Levité byli pomocníci kněžích, anebo nositelé jména Lewi. Na mnohých náhrobcích jsou palmy, lístky, květiny, nebo Aeskulapova hůl. Na náhrobcích můžete často vidět položené kamínky – je to židovský zvyk, pozůstalí nosili místo květin kameny.

Reliéf palmy na náhrobku na židovském hřbitově v Žamberku|foto: Městské muzeum Žamberk

Příběhy Židů

Například rodina továrníka Nettla měla zajímavý osud. Všichni byli odvlečeni do koncentračního tábora, ale dvě dcery se vrátily. Ovšem město už je nepřijalo, tak dožily v Austrálii.

Reliéf s Aeskulapovou holí na náhrobku na židovském hřbitově v Žamberku|foto: Městské muzeum Žamberk

Druhý dochovaný příběh je o člověku jménem Jan Hostovský. Ten se po celou válku schovával u Gytlicových v nedalekém Kněžství. Otec Jaroslav a celá rodina pak byli po válce vyznamenáni diplomem a medailí za záchranu lidského života.

Za druhé světové války byl židovský hřbitov zdevastován německou mládeží a ani potom to nebylo lepší. Náhrobky byly pokáceny, nikdo nesekal trávu. Až v roce 1993 se o záchranu této památky začali zajímat skauti a s obnovou pomáhali i vojáci místní posádky.

Přesto, že muzeum v Žamberku není správcem hřbitova, můžete se tam díky němu podívat. Klíče i doprovod vám pracovníci muzea zajistí.