Pardubice i Svitavy v Mattoni NBL prohrály
Pardubičtí i svitavští basketbalisté prohráli své zápasy 7. kola Mattoni NBL. Pardubice o bod podlehly Prostějovu 91:92, Svitavy nestačily na Ostravu v poměru 66:89.
Pohár pro vítěze je ještě daleko a bylo by překvapením, pokud by letos byl v držení někoho jiného, než Nymburka. Ale i tak boje probíhají v základní části probíhají dál. Pardubice chtěly napravit své zaváhání ze Svitav, ale nakonec zůstaly o bod pozadu.
Utkání s Prostějovem nabídlo řadu výjimečných útočných akcí, ale z obran trenéři velkou radost neměli. Prostějov nemá ideální start do sezony, výhru potřeboval, podobně ale smýšleli i pardubičtí. "Pro diváky to bylo určitě zajímavé utkání. Bylo v něm hodně hezkých akcí na obou stranách, hrál se otevřený basket. Útočně bych toto utkání hodnotil pozitivně, bohužel naše obrana, zejména v prvním poločase, nesnesla žádná měřítka," řekl po utkání pardubický kouč Jan Slowiak.
Snahu napravit zaváhání ze Svitav měl i křídelník Lukáš Kotas. "My jsme chtěli odčinit náš výkon ze Svitav, kde jsme hráli hrozně a myslím si, že nasazení nám tentokrát nechybělo. Trojková střelba Prostějova v prvním poločase byla výborná, my jsme na to nedokázali reagovat. Ve druhém poločase jsme bránili trošku líp, ale prostě to nestačilo."
Svitavy proti silné Ostravě nestačily od začátku, první čtvrtinu prohrály o 10 bodů, v poločasu ztrácely bodů 14. Sílu Ostravy si dopředu uvědomoval i svitavský kouč Lubomír Růžička: "Věděli jsme, že Ostrava má letos vynikající tým a přestože jsme se na zápas připravovali, hráli jsme dobře jen prvních pět minut. Pak jsme dalších pět minut nedali ani koš a v dalším průběhu utkání jsme se vůbec nevzchopili, což mně trochu mrzí. Domácím zahráli výborně Ames na rozehrávce, a pod košem Greene, ale výbornou obranou se přidali i čeští hráči, na rozdíl od těch v našem týmu."
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.