Pardubice ztratily čtvrté semifinále v prodlužení 2:3

Sestavy: HC Eaton Pardubice: Růžička (Svoboda) - Nakládal, Kaberle, Píša, Kočí, Jillson, Mezei, M. Drtina - Kolář I, Koukal, Starý - Bartek, Kousal, Somík - Kůrka, Špirko, Buchtele - Pineault, Zohorna, Rákos - Radil

HC Vítkovice Steel: Málek (Šindelář) - Ficenc, Vosátko, Punčochář, Voráček, Ovčačík, Trnka, Bartoň, Rehák - Ujčík, Burger, Káňa - Huna, J. Sýkora, Strapáč - Pohl, Vrána, Klimek - Szturc, Hlinka, Tomas

V pardubické brance se opět představil Martin Růžička, který včera na třetí třetinu přepustil svou pozici Adamu Svobodovi. Pardubičtí trenéři hodně promíchali sestavy, úvodní pětku, která hrála na vítkovickou Ujčíkovu formaci netvořili Kolář, Koukal, Starý, ale čtvrtá lajna - Pineault, Zohorna a Rákos. A úkol jasný - co nejvíc znepříjemnit život právě trojici Burger, Ujčík, Káňa.

Hned od úvodních sekund bylo jasné, že jde o hodně, Vítkovice mohly podruhé překvapit, Pardubice věděly, že musí. Drobné šance byly k vidění na obou stranách. A co bylo k vidění také, tak byla velká nervozita a jiskřilo se hned od samého začátku, trochu aktivnější v tomto byli vítkovičtí hráči, což bylo přece jen trochu překvapivé.

Pardubice ale hrály jinak než včera, bylo vidět, že se poučily ze svých chyb. Východočeši si vytvářeli nebezpečnější situace než ve třetím semifinálovém zápasu, střel musel likvidovat Málek dost a bylo to pro něj náročnější než včera. Aktivní byl zejména Zohorna, který přidělával vítkovické obránce hodně starostí.

Co se Eatonu nedařilo, tak byly přesilovky, které hráli domácí celkem tři, ale kombinace v nich vázla a vítkovičtí vcelku bez potíží puky vyhazovali.Čtvrtou šanci hrát v početní výhodě dostali domácí v 18. Minutě, ale ani z ní nic nebylo. Ne že by Pardubice nestřílely nebezpečně, ale k dorážkám se Východočeši nedostávali, vítkovičtí bránili opravdu dobře.

První třetina tedy branku nepřinesla, šancí bylo k vidění dost, herní převahu měli domácí, vítkovičtí se do šancí příliš netlačili. V první dvacetiminutovce musel Málek zasahovat jedenáctkrát, Růžička šestkrát.

Druhá třetina začala v podobném duchu. Pardubice se snažily více bojovat a střílet, ale s přibývajícím časem začínalo být čím dál jasnější, jakou důležitost bude mít první branka.

I ve druhé dvacetiminutovce měli více šancí domácí, více práce měl rozhodně Málek, ale vítkovičtí bránili v podstatě v pěti lidech a hráli přesně co chtěli a potřebovali – zodpovědná hra zezadu a čekání na možný brejk.

V čase 28:50 si poprvé měli šanci rozehrát přesilovku i hosté, když byl vyloučen Václav Kočí. Ani vítkovičtí ale gól nedali, ale šance byly. U hostů byla vidět snaha všechno vracet zpátky před pardubickou branku a čekat na chybu či nešťastný odraz.

Ani pátá přesilovka gól nepřinesla, ale nakonec se vyprodaná ČEZ Arena přece jen rozjásala – v čase 34:11 po slušně rozehrané akci doklepával za bezmocného Málka Tomáš Zohorna a bylo to 1:0.

Ovšem z vedení se domácí neradovali dlouho, v čase 36:34 dával na 1:1 Bartoň takovou střelou-nestřelou, kterou Růžička absolutně neviděl a nemohl na ni zareagovat.

Vítkovice měly druhou přesilovku, ale opět vybuchly v nadšení tisíce pardubických fandů – po skvělé přihrávce od Koukala se dostal sám před Málka Jan Starý a nezaváhal – 2:1. Takové bylo skóre po 40. minutě.

Vítkovice začaly třetí třetinu velkou snahou srovnat a na ledě se také výrazně přitvrdilo.

Velkou šanci navýšit pardubický náskok měl Martin Bartek, který obroužil málkovu svatyni, ale nezakončil úspěšně. Pak měli pardubičtí opět výhodu přesilové hry a nutno říci, že byla nejpovedenější ze všech dosavadních, Málek a celá obrana se měli co ohánět aby neinkasovali.

Hodně úzko bylo vyprodané hale v 50. minutě, kdy se do obrovské šance dostal Viktor Ujčík, ale Růžička svůj tým podržel skvělým zákrokem.

Pak ale přišel čas 57:13 a radovali se fanoušci vítkovického týmu, to sklepával z výšky nahozený kotouč za Růžičkova záda Vrána. Rozhodčí si vyžádal konzultaci videa a branku uznal – 2:2. A to byla také poslední branka v základní části a šlo se do prodloužení.

Začátek nastaveného času znamenal pro Pardubice přesilovku dlouhou 90 sekund, ale opět z ní nic nebylo, Východočeši si nevytvořili ani pořádný zámek a tlak. Rozhodnutí přišlo v čase 65:48 - obránce Branislav Mezei vjel bruslí do rýhly v ledu, spadl a přišel o puk, k němu se dostal Pohl, dal na Vránu a ten utkání přesnou ranou ukončil v poměru 3:2 pro Vítkovice.

Hlasy trenérů po utkání:

Josef Jandač (Pardubice): "Makali jsme, bojovali, mužstvo dřelo, ale na vítězství to nestačilo. Náš problém je, že nedáváme góly, neproměňujeme šance. A soupeř dal góly z ojedinělých situací. Nahozené puky před branku, které tam spadnou. V podobných situacích na druhé straně ne. Nechci ale mluvit o štěstí, je to také umění podobné situace hrát. Soupeř vytěžil z minima maximum. Mezei ví, že udělal chybu. Koukali jsme na to na videu, vjel do rýhy na nekvalitním ledě, trošku ho to rozhodilo a ztratil kotouč."

Mojmír Trličík (Vítkovice): "Domácí splnili, co slibovali po předešlém zápase. Byl tam z jejich strany daleko agresivnější tlak do branky a i díky tomu byl soupeř o trochu produktivnější. My jsme byli stejně produktivní a máme strašnou radost, že jsme vyhráli a jedeme zpět do Ostravy s dvěma vítězstvími."