Pardubičtí vědci staví kopie částí tureckých domů. Zkoumají účinky ničivého zemětřesení

„To, co právě vidíme, je příprava testu železobetonového sloupu v základové patce. Pro zajímavost váha vzorku jsou 2 tuny, takže veškerá manipulace s ním je poměrně náročná,“ popisuje proděkan Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice Ladislav Řoutil přípravu na experiment, ve kterém budou zkoumat účinky zemětřesení na budovy. S přípravou na další sérii pokusů začali právě rok od začátku ničivého zemětřesení v Turecku.

Zařízení na Univerzitě Pardubice testuje odolnost materiálů při zemětřesení. Používají se přesné kopie konstrukcí z Turecka|foto:Ezgir Yjuridakul

„Každý z těch vzorků testujeme 1-2 dny, příprava trvá také 1-2 dny a odstranění zhruba den, takže na jeden test jednoho vzorku potřebujeme zhruba týden. Celý průzkum směřuje k zesilování a opravování staveb poškozených při zemětřesení. Díky tomu by se mohly výrazně změnit katastrofální účinky, které jsme v Turecku zaznamenali,“ vysvětlil proděkan.

Nekvalitní materiál i postup

Pardubičtí vědci zkoumají také stavební materiály a konstrukce domů přímo ze zemětřesením postižených oblastí. Dvoutunové kvádry, které k tomu potřebují, ale z Turecka nevozí, vyrábějí si je podle Řoutila sami. „Máme k tomu poměrně velkou sadu dat, spolupracujeme s kolegy v Turecku. Všechno vyrábíme tady, ale vyrábíme to tak, aby to odpovídalo situaci tam. Někdy je pro nás celkem problém vyrobit tak nekvalitní konstrukci, ať už na straně materiálu nebo na straně konstrukčního provedení.“

Nosná konstrukce jednoho z domů poškozených při katastrofálním zemětřesení v Turecku|foto:Ezgir Yjuridakul

Právě nekvalitní materiály a konstrukce tureckých domů byly podle vědců jednou z příčin tak vysokého počtu obětí. Česká tisková kancelář uvedla, že jen v Turecku jich bylo 53 500. Pod sutinami zemřela také blízká přítelkyně člena pardubického výzkumného týmu Özgür Yurdakul.

„Jsem v Pardubicích 10 let a 10 let na univerzitě dělám výzkum zesilování a opravy staveb poškozených zemětřesením. Jsem z Turecka, z Ankary, navštívil jsem i poškozenou oblast a získal jsem mnoho dat, která teď používáme.“

Výsledky výzkumu pardubických vědců využívá také Evropská inženýrská komise. Vychází z nich například nové normy pro navrhování konstrukcí budoucích staveb.