Elektřina pro rychlovlaky. Pardubičtí vědci testují trakční vedení pro rychlost 300 km/h

31. leden 2024 10:40

Vědci ve výzkumném a vývojovém centru pardubické dopravní fakulty zjišťují, jestli trakční vedení vydrží rychlost vlaků přes 300 kilometrů v hodině. Jedna z vysokorychlostních tratí by měla v budoucnu vést i přes Pardubice. Před tím je ale třeba mnoho zkoušek. Trakční vedení musí vysokou rychlost zvládnout i v extrémních podmínkách – v mrazu nebo velkém horku.

„Vidíme konzolu elektrifikace železnic, která je připojená na podobný sloup, jaký je na trati. Na konzolu působíme silou vodorovnou a svislou. Měříme, jak se konzola deformuje, jak se mění průhyb, jak se mění napětí,“ popisuje zkoušky uchycení trakčního vedení budoucí vysokorychlostní trati Bohumil Culek z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice.

Podle technického ředitele Elektrizace železnic Richarda Lužného, který do Pardubic kvůli testům přijel, zjišťovali také, jestli vedení vydrží i tu nejvyšší zátěž.

Čtěte také

„Zkoušíme tady jeden komponent trakčního vedení, který se jmenuje konzola. To je základní nosný prvek trakčního vedení, který nese celou hmotnost vedení, tu část, která je zavěšená na stožárech,“ vysvětluje Lužný.

Zkoušky trakčního vedení budoucí vysokorychlostní železnice jsou podle expertů velmi důležité. Musí totiž zvládnout vlaky jedoucí rychlostí až 300 kilometrů v hodině. Taková trať podle technického ředitele Elektrizace železnic Richarda Lužného, povede také přes Pardubice.

Budoucnost rychlovlaků

„Současné plány jsou rozběhnuté v takovém stavu, že zhatit ten plán, že by u nás byly vysokorychlostní železnice, může jenom, že se nepodaří zajistit financování. Takže ty práce jsou tak dalece rozpracované, že si myslím, že u nás určitě budou. V těch plánech, které jsou v současné době chystané Správou železnic, se určitě počítá s tím, že povedou přes Pardubice. Ta budoucnost je taková, že v tuto chvíli se připravuje projektová dokumentace a Správa železnic s vládou přemýšlí, jakým způsobem ty železnice zaplatit,“ přiblížil ještě Lužný.

Podle něj by první vysokorychlostní tratě mohly odborné firmy v Česku začít stavět už za pět let.

Spustit audio

Související