Jana|Dobrý večer. Naše sousedka se rozčilovala, že když něco potřebuje opravit, že to musí manželovi mockrát připomínat. Slyšel ji můj muž a volal, ale Alenko, když něco po chlapovi chceš, nemusíš mu to opakovat každých půl roku, však on to udělá, až bude mít náladu. Tak přeji všem ženám trpělivost. Dobrou noc
Dáda|Předně bych chtěla říct, že Vás moc ráda poslouchám :-) Dnešní téma mě velice pobavilo, protože cca 2 hodiny zpátky jsme měli s manželem poměrně obsáhlou výměnu názorů co kdo doma dělá a nedělá, skončilo to nerozhodně ale místy to vypadalo i na rozvod...U nás doma je opravdu hodně věcí provizorních, manžel už 20 let předělává starý dům a za ty roky ho už opustilo nadšení i síla cokoliv doma udělat, ty roky prokrastinace se nyní hlásí o slovo a nevíme co kde dřív, do toho malé děti a práce, vůbec netuším jestli to někdy vlastně reálně bude dodělané, zatím vytloukáme klín klínem a držíme se naděje, že to jednou snad bude, ale bude?! To je zatím ve hvězdách... Krásné vysílání a těším se na další téma. Dáda
Kateřina |Dobrý večer, mám dokonalého manžela, dokud se s dcerou nejde učit matematiku. Včera to po roce zase zkusil, ale odnesly to tentokrát 4 talíře, které jsem právě domyla. Moje trpělivost končí tam kde jeho :-)
Ale jinak jsme docela normální.. :-)
Dokud ti dva se neučí spolu, máme se krásně, zdravíme do studia, jste skvělý moderátor. Vaši posluchači
Yveta|Dobrý večer, pane Borku a Nespavci. Když jsme se s manželem konečně nastěhovali do svého, chtěla jsem mít všechno tip-ťop, asi jako každá. Z počátku jsme měli dvě místnosti a jedno dítě. Čas běžel, péče o rozrůstající se rodinu (6 dětí), domácnost, zahradu, drůbež a k tomu ještě zaměstnání, to dalo fušku. A tak jsem postupně slevovala. Ne, že by byl doma nepořádek, nebo dokonce špína. Ale už to nebyl ten sterilní, načinčaný byt. Pro mne najednou bylo přednější si hrát s dětmi, nebo jít s nimi ven. Bylo uklizeno, ale tak nějak provozně. Jak říkáte dokonale nedokonalá domácnost, kterou díky svým dvanácti vnoučatům udržuji dodnes a vůbec mi nevadí, že byt není jak z katalogu, ale jsem šťastná, že se ke mně všichni rádi vrací a snad se i cítí dobře. DOBROU NOC.
Leoš|Ahoj Borku, ahoj posluchaci,
Dneska bych to videl takto. Kazda domacnost je tak dokonala, jak ji vidi ti, kdo ji vlastni, obyvaji a jakou jsi udelaji. Ja jsem si od sveho rozvodu a nasledneho prvniho prestehovani udelal jak tomu praticky dokonale nedokonala kočovnická domacnost. Teda nejsem az takový kočovník, ale posledních pár prestehovani v pomerne kratkem casovem useku si veskerou domacnost udrzuji v krabicich (bananovkach). Vsichni se me neustale ptaji " Leo, jak muzes takhle zit?" A vite co mi doslo? Ze to je asi to co mi vyhovuje. Pamatuji si, jak jsem naposled nemohl sehnat lednici (spis jsem byl liny to koupit) a jako lednici jsem vyuzival svuj balkon. Tedy od pulky prosince to byl uz jen mrazak. A reknu vam, ze jsem si to ve sve podstate uzival. Prazdny byt, ze ktereho jsem vsechny nedokonalosti udelal prednosti. A ve sve podstate mi to velmi pomohlo, protoze jsem si az po padesatce uvedomil, co clovek vlastne potrebuje a co jsou zbytecnosti.
A ja vzdycky tu onu domacnost bral jako pohled do duse cloveka.
veci, ktere dokazeme ovlivnit jsou odrazem nasi osobnosti.
A abych nezapomnel, lednici jsem si nakonec koupil, protoze po obdobi mrazaku se z toho balkonu trouba a to uz uplne neni ono.
Zarovka ze stropu na kabelu, vrut misto vesaku na kabat a misto odpadkoveho kose mam krabici,kde mam pouze sacek, ktery mi vzdycky zbyde z nakupu.
Pro nekoho strasak, pro mne dokonale, a to hlavne kvuli tomu, ze jsem tam ja spokojeny.
A byt zdravi a spokojeny. To je nejdulezitejsi komodita.
Zdravi Leoš
frantisek svaricek|DOBRÝ VEČÉR P.BORKU BA POSL N.L.CO SE MĚ STÁVÁ ČASTO,TAK TO JE ŽE MĚ MANŽÉLKA UPOZORNUJE NA TO ŽE NÁM NĚKDE V DOMĚ UŽ DOST DLOUHO VRŽOU DVEŘE,NEBO ŽE JE POTŘEBA DOPLNIT VODU DO ÚSTŘEDNÍH TOPENÍ ŽE TO NAHOŘE DCEŘI NEHŘEJE.JÁ DOKUD TO HŘEJE NÁM DOLE TAK NATO NEPŘÍJDU,JEDINĚ AŽ ZAČNEV DCERA VOLAT ŽE JI JE ZIMA NAHOŘE TAK ZAČNU NĚCO DĚLAT,ZROVNA TENTO TÝDEN TO BYL TEN PROBLÉM,AL UŽ JSEM TO DÁL DO POŘÁDKU.NĚKDY JE TAKY PROBLÉM S VÝMĚNOU ŽÁROVEK,NÉJLEPŠI JE TO V OBYVÁKU,TAM JE ŠEST ŽÁROVEK V LUSTRU,TAK ŽE NEMUSIM NIKDY SPICHAT S VÝMĚNOU JEDNÉ ŽÁROVKY. ZDRAVIM,JANIČKY,MARUŠKY,MILENKU,MIRKA, P.ZITU,A DALŠI.FRANTIŠEK ZE ŽIDLOCHOVIC.
Michal Sedlák z Myšlína|Moje domácnost je nedokonalá, pro mě samotného ale dokonalá. Protože je zatím jednočlenná, mohu si ji plně přizpůsobovat obrazu svému. V něčem dávám přednost praktické stránce, v něčem estetické. Byl jsem vychováván k dodržování určitých přísných pravidel vedení a údržby domácnosti a i po odchodu nemocné mámy na onen svět se jich nadále držím. Co se designu týče, osobně si potrpím na tvarovou a barevnou harmonii a umírněnost. Mám rád volné prostory a průhledy, na druhou stranu mi není vlastní obměna vybavení; líbí se mi, když je nábytek kvalitní a dědí se z generace na generaci. Ani si nepotrpím na technické inovace. Stále používám staré spotřebiče dovezené v devadesátkách z Německa. Jsou pro mě dokonalé. I ten lustr s motivem kačenky, který mi od dětství visí v pokoji jako připomínka toho, že hluboko uvnitř zůstávám dítětem, je pro mě dokonalý. Otázka je, jestli by byl dokonalý i pro eventuální dámskou návštěvu. (Tím se dostávám k návrhu na případné budoucí téma Noční linky: Čím jste kdy překvapili nebo dokonce šokovali svého nastávajícího, svou nastávající? Odradil Vás tím nebo si tím u Vás naopak získal ještě větší sympatie?) Michal Sedlák, ročník 1984
Bohumír - kde se vzal| Zdravím Vás přátelé, včera jsem málem zabloudil v lese, sešel jsem s cesty a přes pole , za tmy domů. Ale košík plný. No k dnešnímu tématu, jsme obyčejná rodinka v obyčejném rod. domě, postavený v 1975. Chyby se najdou, aspoň je furt co dělat, hodně si toho spravím sám i když mě to manželka někdy musí připomenout. Jinak mám práce do aleluja, nenudím se a když něco opomenu, jako by se nestalo. Nemusíte to Velký pane Borku číst, je to slátanina na zasmání. Sedím u počítače a koukám rohovým oknem občas ven na ulici, abych byl v reálu a popíjím dom. šípk. vínečko.Máme 2 lžíce na boty a je někdy kumšt najít aspoň jednu. Přeji hezké povídání.
Jana Jirkov|Hezký večer Borku a posluchači, no jéje toho by u nás bylo.. jednu takovou nedokonalost máme např. v naší kuchyňské lince, jedná se o jeden šuplík, který, když vytáhnete nadoraz, zůstane vám celý v ruce, či dokonce spadne na zem a jeho obsah se celý vysype. Máme na to už takový grif, že ho vytahujeme je do půlky a oprava se stále odkládá a odkládá...No a také v naší panelákové koupelně máme takové to elektrické retro topení se šňůrkou, nevím, jak se to přesně nazývá, tak to z bezpečnostních důvodů raději ani nezapínáme, protože pokud by se šňůrka utrhla, mělo by to fatální následky nejen pro nás...Zdravím všechny, kteří to mají podobně jako my, též Františka, Pavla, Janičku, Aničku a Marušky a všechny další na příjmu.
Ladislav z Olomouce|K dnešnímu tématu mám jednu trochu historickou vzpomínku ještě z domu mých prarodičů na Vysočině. K vybavení bytu patřilo krásné provedení stojacích bicích hodin, které dnes už jsou starší než 100 let (babička se vdávala v roce 1920). Není proto náhodou, že jsem projevil touhu je získat, až už tady moji prarodiče nebudou. Vždy jsem spával v pokoji s hodinami a jejich bití (čtvrt, půl, třičtvrtě a celá, tedy 1 až 4 údery + 1 až 12 úderů v celých hodinách ) nevadilo a ani nikoho nerušilo. Protože jsem měl příslib, že hodiny dostanu já, tak jsem chtěl si něco ozřejmit na hodinovém strojku a hodiny se zastavily z mé viny, asi 5 roků byly mimo provoz, jen na nich sedal prach. V takovém stavu jsem je dovezl do paneláku na sídlišti v Olomouci a vyhledal odborníka, který mi to zprovoznil včetně pravidelného bití. Mimo jiné tam našel zlomenou žiletku, která měla nahradit závěs kyvadla. Nejhorší bylo to, že jsem prohodil závaží mezi hodinovým a bicím závěsem a kvůli těm pár dkg jsem roky byl bez "ozvučení".Hned další den jsem měl před dveřmi sousedku se stížností na moje hodiny prý to je jak Big Ben a tak jsem ustoupil pro klid v baráku a závaží tam dávám jen při návštěvách, které si chtějí poslechnout majestátné tóny a finance na cestu do Londýna nemají.
Dobrou noc všem přeje Ladislav z Olomouce
franz|na stěně mám zavešené hodiny, aby jsem tedy informoval dle vašeho zadání pane boris , vyrobené v ruční dílně roku 1886, natahuji 1 x 5 dní, když jsem je přestěhovával do bílých karpat, tak byly uloženy při převozu jak batole, mám jen jeden problém, mám obavu je při změně času na tu jednu hodinu zastavit a o přetáčení ani nemluvě, tak-že nyní mají zpoždění cca 1,5 min/den a já budu mít ten správný čas až v polovině prosince, pro mne to není problém, jen má paní se nemůže s odbíjením smířit, bijí v celou a o půl a stále jí to neštimuje, zdraví z chaloupky pod lesem v bílých karpatech pan franz, holt u nás správný čas bývá až před vánocemi, tady v horách nás s časem již nikdo neuhání
Sylva|Dobrý večer, kamarád už nějaký čas slibuje opravit mi v kuchyni vypínač. Večer když rozsvítím, světlo svítí bez poruchy, ale když to zkusím časně ráno, párkrát blikne a zhasne. Tak jsem to vyřešila tím že si radši přispím. Víte jak je to, když chlap slíbí že něco udělá tak to udělá a nemusíme mu to každý rok připomínat. Já si zase slibuju že konečně koupím nové žárovky do osvětlení nad linkou, akorát jedna spálená nejde vyjmout. Tak jsem to vyřešila stolní lampičkou která mi teď chybí v mém koutku u šicího stroje. Ovšem včera jsem si všimla že Vietnamec má levné stolní lampičky. Ale romantický večer při svíčkách taky není k zahození. Dobrou noc.
