Páteční Noční linka: Stali jste se terčem posměchu?

11. prosinec 2020

Prastará moudrost nám říká, že nikdo není dokonalý. A také víme, že nedokonalosti, chyby toho druhého nám mohou být i k smíchu.

A tak někdy i profesionální krejčová přišije na svůj výtvor knoflíky, ale zapomene na dírky, moderátor zamění evangelisty za evangelíky a odborník jinak na slovo vzatý se fatálně zmýlí ve svém odhadu a prohlásí, že dnes už není co nového vynalézt.

Víme ale také, že jen pokud se člověk umí zasmát vlastním chybám, může se z nich nejen poučit, ale smát se i chybám druhých. Někdy se ale ty vtípky na váš účet táhnou příliš dlouho.

Byli jste někdy jejich předmětem? Stali jste se někdy terčem posměchu? Svěříte se dnešní Noční lince s Borkem Kapitančikem se svými příběhy na toto téma?

733xxx307|Dobry vecer kdyz jsem rodila 3 syna tak lekar rikal maminko co mate doma a ja povidam kraliky husy atd doktor se smal a rekl tak mate 3 celedina do
Evča ;-)|Krásný adventní večer, toto téma má opravdu dvě strany, jak kladnou, tak zápornou. Určitě upřednostnuji tu kladnou stránku, ráda si s kamarády tropím malé žertíky a dokážu si udělat legraci i sama ze sebe, však s úsměvem jde vždy vše lépe :-) A pak je ta druhá záporná stránka, tu jsem také ochutnala mám od narození zrakovou vadu, takže jsem si nejednou vyslechla posměšky typu brejloun, ta je pidlooká, ale věřte, že dnes ve svých 32 letech se tomu jen zasměju a naopak mě to vždy spíš do života nakoplo v tom pozitivním smyslu a naučílo mě to se nevzdávat ... ale když vidím, že někdo kritizuje někndho jiného jaký je nebo co dělá špatně, tak si vždy říkám ať si každý nejprve zamete před svým prahem awpak teprve soudí druhé!!! Moc děkuji za Váš krásný pořad a přeji Všem hodně ZDRAVÍ a POHODY ;-)
Frantisek Svaricek|Dobry vecer pane Borku a posluchaci N:L Ja osobne musim rict ze se situace opakuje v posmescich,a to tak ze kdyz jsme my byli mladi a z mladistve nerozvaznosti jsme si delali srandu z nekterych starsich lidi srandu,tak musim rict ze jsme nyni na jejich mistech a musime ty posmesky taky snest,a kdyz se nad tim zamyslim tak se tomu i zasmeju,neda se nic delat.Co se me moc nelibi,tak to je treba to kdyz mluvim s kamaradem EDEM treba pet minut a on zatu dobu me tricetkrat rekne vole,toto ja osobne nepouziju ani jednou a to nikomu.Jedine kdyby me nekdo pokazil nejakou praci,tak to padaji jeste horsi slova.V hospode tam padaji mezi nama ruzne posmesky,hlavne jde oto aby bylo veselo,ale musime vedet z koho,jinak by to mohlo dopadnout obracene.Jeste jednou vsechny zdravi FRANTISEK
JANA Z PRAHY|Dobrý večer vám Borku i všem posluchačům noční linky Dnešní téma na které nemohu napsat je pro mne jak stvořené.Od mala jsem byla tlustá a nosila brýle již od dvou let.Nikdo kdo to nezažil,nepochopí co jsem si od svých tří let kdy jsem nastoupila do mateřské školky zažila posměchu a ponižování od dětí a co mne nejvíce mrzelo i od tehdejší soudružky učitelky.Ona sama nosila brýle,ale mne nikdy jinak nepojmenovala než ,ty,brejlatá.Děti mě málokdy pojmenovaly jménem.Byla jsem u nich brejloun,buchta,tlustoprd a to se táhlo až téměř přes celou základní školu,kluci spolužáci si neodpustili mne ponižovat a posmívat se mi.Nevíte jak mne to mrzelo a moje sebevědomí bylo nulové ne-li mínusové. Trochu se mi zvedlo když jsem šla po základní škole do učiliště a jak jsem musela brzy vstávat a neměla jsem moc času na jídlo,ale za to jsem s novými kamarádkami začala kouřit a k jídlu jsem měla jen bílý jogurt s rohlíkem,kila šla dolů a já jsem najednou pocítila úlevu a byla jsem ,šěstím, bez sebe když se se mnou začali bavit i kluci a v tanečních jsem nemusela stát v ,koutě,a čekat jestli se mnou půjde některý kluk tancovat. Svoji postavu jsem si stále hlídala a rok po vyučení jsem se vdala a porodila dvě krásné děti. JE FAKT,ŽE SEBEVĚDOMÍ JSEM NIKDY MOC NEMĚLA A VÍCE JSEM HO ZÍSKALA AŽ V ŠEDESÁTI LETECH KDY JSEM SE ODVÁŽILA POSLAT NĚJAKÉ RODINNÉ RECEPTY DO SOUTĚŽE ČESKÉHO ROZHLASU a vyhrála jsem druhé místo a poukaz v hodnotě 25000 Kč Přeji všem dobrou noc a zdravím paní Aničku z Miroslavi,paní Naďu z Jíčína a všechny posluchče Jana z Prahy
Alena|Dobrý večer, jedině, co se mi tak moc nelíbilo, že se mi smáli, tak bylo kvůli brýlím. Začala jsem je nosit ve čtvrté třídě, to mi bylo deset roků a bylo to v roce 1963. No dnešní posluchači , protože jsou většinou starší, tak si dovedou představit tento "módní výstřelek" tehdejší doby. Děti se mi samozřejmě smály, naši mi doma nadávali, protože jsem brýle schovávala a tak se stalo, že za dva roky jsem místo jedné dioptrie měla už tři a brýle jsou mojí celoživotní nutností. Ale v současné době já svoje brýle nosím jako módní doplněk, každý rok si koupím nové, takže jich mám už nepočítaně. Ale ty první, opravdu příšerné, mám doma schované jako odstrašující příklad, jak se dříve dalo znemožnit dítě, i když od rodičů to bylo nechtěné a řekla bych, že trpěli se mnou.
zdenka od pardubic|Zdravím všechny ponocníčky....já jsem v raném mládí cítila být terčem posměchu pro mou zálibu v knížkách,protože třeba i na pastvu krávy jsem si brala knížku,zatímco ostatní spolupasáčci si vymýšleli různé hry,tak já jsem se zabrala do knížky,říkali mě proto "komteska",,mládí už je hodně v dáli,ale záliba v knihách mě zůstala ,ale částečně mě omezují jen bolavé oči.