Páteční Noční linka: Svatba. Přežitek?

19. leden 2024

Nevěsta v bílém, desítky svatebních hostů, vyzdobené limuzíny, opulentní hostina, nebo soužití neposvěcené v kostele, nepotvrzené na radnici a společný život, kterému se dříve říkávalo „na hromádce”?

Čemu dávají přednost vaši potomci a čemu vy sami? Stálo to ve vaší rodině hodně dohadování a přesvědčování, než jste dospěli ke konečné verzi startu společného života? A je pro vás a vaše blízké svatba přežitkem, nebo nejkrásnějším dnem života?

Na příběhy posluchačů a posluchaček na toto téma bude v dnešní Noční lince čekat Borek Kapitančik na telefonu 731 800 900 a e-mailu linka@rozhlas.cz.

Jari|Svatba je krásná , oženil jsem se dvakrát ! Jari BC Golden
Ivča|Dobrý večer, pane Borku a posluchači. Manželství přináší partnerům mnoho povinností. Především musí být jeden druhému oporou v každé situaci. Ale mělo by též přinést výhody. Proč v současné době se často mluví o uzavírání svazků jednopohlavních párů. Chtějí stejná práva jako v obyčejném manželství. Už z toho vyplývá, dle mého, že manželství přežitek není. Mělo by mít, ale větší podporu od společnosti. Dobrou noc.
Radek|Dobrou noc. Ozývá se mladší ročník. Je mi 33 let. S manželkou jsme se poznali o prázdninách v mých 15. Letech. V té době jsme ještě studovali. V 18. Letech manželka otěhotněla a my se dle doporučení "starší rady" vzali. Dnes jsme spolu 15 let. Vychováváme 4 děti. Nemyslím si že by když se rodiče rozvedou musí to nutně vést k tomu ze deti nebudou mít spokojene manželství. Maminka se vydávala 4 krat. A teď k otázce je svatba přežitek. Určitě není. Když se spolu dva miluji tak by měli do svazku manželského dojít. Je to potvrzení toho co k sobě cítí. P.s. osobní život nekončí. Důležitá je oboustranná tolerance
Bedřich|Dobré ráno každá svatba je originální má svůj příběh
Helena|Ja si myslim, ze vzhledem k tomu co tvrdi statistiky, ze 50% manzelstvi konci rozvodem, nejde ani tak je-li to, ci ne, prezitek, ale o to, ze prave ty statistiky nedavaji dnesnim mladym lidem prilis inspiraci. Jak uz jste sam rikal, ze pro "nasi" generaci (generace, ktera zacala povalecnim narustem porodnosti) v podstate zadna jina volba neexistovala, kdyz spolu lidi chteli zit, tak svatba byla skoro nutnosti. Podle meho nejde vubec o ten "papir", kterym se svazek potvrdi, ale jde o neco mnohem dulezitejsiho a vaznejsiho, coz se mi zda cim dal tim vic v nasi nynejsi spolecnosti chybi a nejenom mladym lidem. Vubec se dnesnim mladym nedivim, ze svatbu neresi (ani tem starsim).
Dobromila Atalovičová|ZDRAVIM VAS MILY BORKU BRNO A VSECHNY NASE MANZELSTVI BYLO TO KDE JSME PROZILI SPOLU VSESTRANE DA SE RICI CELKOVE DOBRE MNELI JSME SPOLU DVA SYNY VYDRILI SE KE SPOKOJENOSTI MANZEL BYL PRACOVITY DOKAZAL VYBUDOVAT RODINNY DUM HOLUBNIK PRO SVOJE MILE HOLUBY V MVZELSTVI NELITUJI SVITILO SLUNICKO NEKDY I BOURKA A POTOM POHODA SPOLECNA LASKA POCHOPENI BOHUZEL MUJ MANZEL MICHAL ODLETEL V SEDESATI DO NEBE JAK I JEHO HOLUBY VSECHNY ZDRAVIM VSE DOBRE ZDAR A SILU PREJE DOBROMILA
Eva z jižních Čech|Přeji pěkný večer. Podle mne svatba není přežitkem. Je samozřejmě třeba vzít v úvahu, že člověk se během života dál vyvíjí a trochu mění. Základ povahy ale zůstává. K soužití je třeba vzájemná náklonost a tolerance. Svatba je důležitá, především když pár chce mít děti. Je to pro ně určítá jistota a také vzor. V mém nejbližším okolí jsou čtyři páry ve věkovém rozmezí 29 až 41 let. Všechny čyři páry měly svatbu, z toho dva také v kostele. Přeji jim, ať jim to vydrží. Zatím mají dohromady čtyři děti. Přeji hezký večer a klidnou noc. Eva z jižních Čech
Tejada|Neznám jediného muže,že zvládl být sám po rozvodu skončili na ulici ,manželka byla jen služka,muži si mysleli ,já jsem nej,hospoda nevěra je prý součást života,podívejte se co že mne udělalaBezdomovce
EVA Z LITVÍNOVA|DOBROU NOC PŘEJI VŠEM I VÁM BORKU.JÁ SI MYSLÍM,ŽE TO PŘEŽITEK NENÍ.A POKUD JSOU VE VZTAHU DĚTI,TAK BY RODIČE MĚLI BÝT ODDÁNI.ALE DNES SE MLADÉ ŽENY ANI VDÁVAT NECHTĚJÍ.MAJÍ VĚTŠÍ VÝHODY JAKO SAMOŽIVITELKY.ALESPON SI TO TAK PLÁNUJÍ.A PAK PLÁČOU,JAK NA VŠE NESTAČÍ. POKUD JE DÍTĚ,MĚLI BY NA TO BÝT DVA.BOJÍ SE,ŽE PŘIJDOU O SVOU VOLNOST.ALE POKUD JE TOLERANCE A DŮVĚRA,NEMUSÍ PRO NĚ BÝT MANŽELSTVÍ KLEC.
Eva|Svatba ano já raději umřu jako vdaná paní než stará slečna. P. S. Za 2 měsíce budeme s mužem 58 let. Eva.
Helča z Bohumína|Zdravím ponocníčky! Že je svatba přežitek si rozhodně nemyslím. Byla jsem rozvedená a po několika neúspěšných pokusech jsem v padesáti konečně našla toho pravého. Žili jsme spolu "na psí knížku" patnáct let a mému milovanému partnerovi to tak stačilo a stále nechápal můj pocit, že víc jak čtvrt století nosím hanlivou nálepku "rozvedená=neschopná žít v páru" a konečně vyslyšel mé prosby a vzal si mne a spojili jsme to s oslavou našich pětašedesátin, které máme společné, je mezi námi věkový rozdíl týden. Už jsme k tomu přistupovali z rozumného praktického hlediska, kvůli situacím, které přicházejí s věkem, například při pobytu v nemocnici. Dvacet let se stále milujeme, letos při oslavách naší sedmdesátky oslavíme krásné páté výročí svatby a já v různých dotaznících s patřičnou hrdostí vypisuji stav-vdaná. A jak předchozí hovořící mluvil o tom, že kdo se nechce zbavit zábavy, nemá se ženit. Je to hloupost, protože vztah je hlavně o toleranci. A já mám velice tolerantního manžela a dál se můžu věnovat všem svým aktivitám třeba v našem seniorklubu.
Alena|Dobrý večer. Měla jsem kolegu v práci, už teda zemřel, ale byl celý život svobodný mládenec. Je to paradox, ale jmenoval se příjmením Ženatý Vždycky si z toho dělal legraci: narodil jsem se jako Ženatý, zemřu jako Ženatý, celý život jsem vypadal jako sňatkový podvodník a přitom jsem byl celý život svobodný.
frantisek svaricek|DOBRÝ VEČÉR P.BORKU A POSL.N.L.JÁ S MANŽÉLKOU TÁHNEME UŽ TŘIAŠEDESÁTÝ ROK SPOLEČNÉHO ŽIVOTA.NAŠE SVATBA BYLA V R.1961,TO NÁM BYLO 18 ROKŮ,KDYŽ SE DNESKA PODIVÁM NA OSMNÁCTILETÉ KLUKY TAK MUSÍM ŘÍCT ŽE JE TO PĚKNÝ VÝKON A TO JSEM MĚL PŘED SEBOU JEŠTĚ VOJNU.SVATBU JSME MĚLI NORMÁLNÍ TAKOVOU VENKOVSKOU SE VŠÍM VŠUDY,BYLO NÁS TAK PŘES TŘICET,JÁ JSEM S TÍM NEMĚL ŽÁDNÉ STAROSTI,VŠECNO MĚLI NA STAROSTI OBOJÍ RODIČE,MŮJ ÚKOL BYL V KOSTELE A NA MNV ŘÍCT TO ANO.DOUFÁM ŽE NÁM TO JEŠTĚ NĚJAKÝ ČAS VYDRŽI.RADIT MLADÝM PROČ NÁM TO TAK DLOUHO VYDRŽELO ,TAK NATO PATENT NEMÁM.ZDRAVIM POSL.N.L.FRANTIŠEK ZE ŽIDLOCHOVIC.
Jana Jirkov|Pěkný noční čas všem posluchačům! No když se ohlédnu do doby mých prarodičů i rodičů, tak svatba byla řekněme takovou samozřejmostí, dnes je tomu však již jinak, svůj podíl na tom má i to, že svatba není zrovna levnou finanční záležitostí, zvláště pokud je věší, nebo také fakt, že dnešním mladým lidem (nechci říkat, že všem) svátost manželská už tak nějak nic neříká. Můj názor je takový, že ať si každý se svou drahou polovičkou žije jak je jim libo. Já kdybych měla tu možnost a spokojený vztah, ráda bych stanula před oltářem a vyřkla ANO. A na závěr jeden citát: Dobrá manželství jsou tak vzácná, že by se měla naložit do lihu (Heinrich Heine). Zdravím všechny posluchače a přeji jim, ať jejich láska zkvétá.
Jana|Pěkný večer všem. Já když jsem se seznámila s manželem, tak byl ženatý. Rodiče to velmi těžce nesli, protože jsme bydleli na vesnici, rozvod se táhl víc než rok a manžel k nám pořád chodil, i když si to rodiče nepřáli. Konečně po roce se to podařilo, požádal o moji ruku a za tři měsíce jsme se vzali. Zanedlouho to bude čtyřicet let. Dcera má jednatřicet let, má malé dítě a za půl roku bude mít dvojčata. Není vdaná a jak vidíme, tak to zatím ani nehrozí, protože ted bude mít starostí až nad hlavu. Ale řekla bych, že je to teď běžný trend, my nadáváme a je to ani myslím nějak netlakuje.
Další příspěvky