Páteční Noční linka: Vzpomínky a příběhy našich předků

13. září 2019
Noční linka
Moderátorka Zora Ježková|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Jaké pamatujete nejstarší vzpomínky a příběhy, které vám vypravovali vaši rodiče, či prarodiče? Vzpomínali třeba na 1. světovou válku? Na příběhy z dob dávno minulých? Jaké nejstarší příběhy svých předků znáte?

Také jste jako děti viseli na rtech svým prarodičům, nebo rodičům, když byli ochotni třeba večer, před spaním, nebo za dlouhých zimních večerů usednout ke stolu a vzpomínat a vyprávět o starých časech, o tom, jak to bylo kdysi?
Sdílení příběhů má v lidském životě velký význam. Možná mnohem větší, než si dokážeme představit. Naše společnost je formována příběhy. Ať už to bylo v dávných časech, kdy šamani předávali pomocí sdílení příběhů morální hodnoty a zkušenosti předchozích generací své skupince svěřenců, nebo trochu později, kdy egyptská a antická mytologie ovládala značnou část tzv. vyspělého světa. A nebo ve středověku, kdy příběhy králů a velký příběh křesťanství expandoval kde se jen dalo.Příběhy nám umožňují prožívat cizí zkušenost a seznámit nás s věcmi, místy a lidmi, které bychom nemohli zažít či navštívit.A co teprve rodinné sdílení příběhů! Vždyť čím více si v rodinách vyprávíme příběhy, tím lépe se známe, tím bližší a hlubší vztahy mezi sebou máme. Pojďte se podělit o nejstarší příběhy svých předků, také s posluchači Noční linky.

mail|Náš tatínek byl Vídeńský Čech,a měl pět bratrů a všech šest synů i jejich otec- můj dědeček byli vojácci v I. světové válce. Velm i zajímavé bylo, že se setkával náhodně i chtěně na různých místech válečného území.Byl důstojník,řekla bych, že sličný,velmi pěkně zpíval a proto byl vítán v tehdejší společnosti,často na zámku na Moravě,Tam pracoval maminčin kmotříček jako komorník. Mladý dústojník po něm něco požadoval a v jeho pokoji viděl fotografii mladé ženy,Ptase ho, kdo to je a on mu řekl,že asi nic pro něj, že je to ptostá dívka ze Slovácka,Nakonec mu adresu dal a tatínek někde z vojny napsal dopis číslo 1,Když maminka, bylo jí tehdy 18 let dostala dopis, tak se divila,že vojáka vůbec nezná ,ale kamarádky ji přemlouvaly aby mu napsala To bylo v polovině roku 1917 ,Prvně se viděli na Vánoce t.r. po druhé v létě a po třetí měli svatbu v listopadu1918-prvni v v nové republice. A pak se narodilo šest dětí,trř synové atři dcery,A na dětsví i naše rodiče jsme všichni vděčně vzpomínali ,Už jsme zůstali tři a když se sejdeme tak si máme vždycky o čem povídat a vztah nasich rodičů byl pro nás vzorem,Dana ze Slezska
..mail 1|Dobrý večer všem i Vám paní Zorinko, Dostala jsem od vnuček ke svým sedmdesátým narozeninám od vnuček publikaci Babičko vyprávěj a to mě přimělo k pátrání po svých předcích.O předcích z maminčiny strany vím z vyprávění maminky,ale ze strany mého tatínka jsem neznala ani dědu ani babičku. Tatínek se narodil v roce 1914 a tatínek vždy vyprávěl,že jeho tatínek se narodil ve Vídni a pak se také ve Vídni ženil. Hodně údajů jsem o svých předcích našla v DA archvech.Jenom mě mrzí,že žádné příhody se tam najít nedají. DĚKUJI ZA vAŠE VELMI PĚKNÉ POŘADY,jsem Vaší stálou posluchačkou. dobrou noc Zdena ze Strakonic
739xxx331|prarodice nam casto vypraveli o velikem strachu z naletu letadel,jak utikali do krytu v lese,o nedostatku jidla.o radosti z konce2.svet valky.bozenka
Dana|Dobrý večer, paní Zorko a taky všichni posluchači Noční linky. U nás se odjakživa vyprávělo hodně, za mého dětství nebyla ani televize a tak jsme si hodně povídali. Náš děda, dřív se říkalo "stařeček" narukoval v roce 1915 a po výcviku byl převeden na ruskou frontu. Tam byl raněn, převezen do Prahy a po vyléčení se opět vrátil na ruskou frontu, odtud byl převezen na italskou frontu až do roku 1918. Tam byl opět raněn po velké bitvě na řece Piavě, když se vzdali a upadli do zajetí. Dostal kulku do ruky, kterou mu nějakým nedopatřením nevytáhli a tak mu tam zůstala. Když děda zatnul ruku v pěst, tak kulka poskakovala. Oni bydleli u základní školy a jak šli kluci ze školy, tak už posedali s dědou na lavičku a on vyprávěl a kluci na něm mohli oči nechat, stačilo, aby jim ukázal zranění a měl taky tetování, no to bylo něco. Byl taky velký myslivec a sám si i dokázal vycpat nějaké zastřelené ptactvo, takže u nás byly návštěvy pořád. Navíc byl děda poštákem a dřív to bylo tak, že roznášel poštu i v okolních dědinách, takže o různé novinky a zážitky nebyla nouze. No a když se pak v zimě dralo peří, tak tam se probralo úplně všechno. Velmi na tu dobu ráda vzpomínám, to už nikdy nezažiju. Zdravím všechny posluchače a budu se těšit na jejich zážitky.
autor: zos
Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.