Pekárna v Bohousové je cenná (i když nepeče)

Mlýn v Bohousové má dlouhou tradici. Jeho moderní dějiny ale začal psát rok 1923, kdy mlýn na polosamotě, na toku řeky Divoká Orlice, koupil Josef Kohout. V areálu mlel nejen obilí, ale také choval dobytek, na pile řezal dřevo a vyráběl si vlastní energii. Josef Kohout ve mlýně zřídil také pekárnu.

Oproti jiným se tak trochu lišila, a to hlavně svým provozem. Chleba se tu totiž pekl už odpoledne a večer nakládal na vlaku. Odebírala ho Nádražní společnost a bohousovské pečivo putovalo do Liberce, Frýdlantu a Raspenavy. Chléb si ale také kupovaly hospodyně z Bohousové, musely si ale pro něj do mlýna přijít.

Areál mlýna už přes devadesát let vlastní rodina Kohoutova a stále v něm hospodaří. Snad proto se také zachovalo původní vybavení, včetně mlýnského zařízení, turbínového domku a zmiňovaná pekárna. Dnes už v ní nikdo nepeče, slouží jako dílna pro opravy pil.

Pekárna Bohousová |foto: Tereza Brázdová

Pece vychladly, ale zůstaly

Původní pekárenské vybavení ale zůstalo. Například konzole, která držela elektromotor, pohánějící mísičky těsta. Srdcem pekárny ale byly dvě chlebové pece s přímým vytápěním. Dřevo se do nich vkládalo a žhavé pak rozmisťovalo přímo ve vnitřním pečícím prostoru.

Chlebové pece mají dobře zachovaná litinová dvířka i původní kachličkové obložení, v nezměněné podobě zůstal také systém odvětrávání. Přestože areál Kohoutova mlýna v Bohousové už nevoní čerstvým pečivem, stále se v něm pracuje a žije. Kohoutovi provozují pilu a také a vodní elektrárnu.