Peklo i nebe je blíž, než si myslíte
Pekelných míst je v Pardubickém kraji několik. Nebe se hledá mnohem hůř. Čím to je? Zřejmě těch hříšníků chodí po světě mnohem víc, než duší čistých. A nebo je prostě v pekle větší teplo...
Čertovina u Hlinska dává tušit, že právě tady bude vchod do peka. A skutečně. V roce 666 pekelného letopočtu v těchto místech ztroskotala ďábelská loď. Čerti se tam rojili, až se krajina kolem horkem tetelila. Lucifer musel zkrotit tu pekelnou čeládku a tak zavelel: Tady zůstaneme! Čerti začali hrabat, až vyhloubili pět pater pod zem. A čertovsky hezky si to tam zařídili.
Andělům vstup zakázán
Před vstupem do Pekla stojí na kraji lesa cedule s přeškrtnutým andělem. Ničeho se rohatí nezmaři nebojí víc než čisté andělské duše. Nejen, že by od ní mohli chytit kykyrínu, ale osoba nehříšná by mohla dokonce uhasit pekelný plamen. A to by byl konec Pekla.
K vidění je čertovská kuchyně, kde se stále vaří ďábelsky pálivý guláš. Ale je tu i škola pro malé rarachy, kteří se rodí z černých vajec. Součástí pekla je i mučírna pro hříšníky vybavená nejmodernějšími trapidly - zadkopleskem, hubopleskem a lochtadlem.
Andělé tančí na špičce kaple
Lidem v Mladoňovicích na Chrudimsku se nelíbila rozpadlá trafostanice a tak si z ní postavili dům pro anděly. Vybrali mezi sebou peníze a přidali mnoho hodin vlastní práce. Dnes mají svoji kapli, která není zasvěcena žádnému světci. Je jenom jejich a andělů strážných.
Na zvon nezbyly peníze a tak místní oslovili rodáky a vybrali dalších 90 tisíc korun. Za ně nechali odlít nový zvon, na jehož obrubě jsou vepsány všechny místní části, které se na budování kaple podílely. Zvon o sobě dává znát každé poledne.
Které pohádky se točily na Veselém kopci?
Romantické prostředí starých chalup bez rušivých elementů láká filmaře k natáčení pohádek. Nejznámější pohádkou, kdy se po Veselém kopci procházeli velbloudi byl Lotrando a Zubejda. Tenkrát se natáčení v rolích komparzu zúčastnili i zaměstnanci skanzenu. U mlýna se natáčela Nesmrtelná teta, v chalupě z Herálce zase pohádka Sedmero krkavců. Točily se zde i pohádky Tři životy, Jak kováři k měchu přišli, nebo Honza králem.
Převlékněte se v litomyšlském muzeu
V regionálním muzeu v Litomyšli je pro návštěvníky připravena převlékárna. Celá rodina se tak může přenést do poloviny 19. století, kdy se na litomyšlském náměstí pořádaly trhy. A můžou se rozhodnout, zda si zahrají roli měšťana nebo vesničana. Každou postavu doprovází veršovaný návod, jak a co si obléct, aby bylo učiněno zadost dobovým pravidlům.
Nastrojená rodina se pak může vyfotit před plátnem, na kterém je nakreslené staré litomyšlské podloubí. Vezměte rodinu na výroční trh v roce 1850. A pořiďte si fotografii na památku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.