Petr Voldán: Moment, přijdu hned

Ušmudlaná cedulka z víka od krabice na kusu provázku nebo ledabyle připíchnutá napínáčkem hlásá jasně a jednoznačně - "Moment, přijdu hned". Tedy nejsem tu a tou klikou od vchodu do trafiky, papírnictví nebo cukrárny - přesnější dosaďte prosím sami podle vlastní zkušenosti - tedy tou klikou uzamčených dveří lomcujete zbytečně. To je srozumitelný vzkaz prodavače, z jehož pohledu viděno má přece taky nárok na chvilku na oběd, cigaretu a tak podobně. Tak jaképak rozčilování.
Je tu ale i pohled ze strany druhé. A ten pochopitelně dokáže argumenty prodavače rozcupovat na kusy. Přitom také docela logicky. No řekněte - kolik to je času ten jeden "hned" a nebo moment. Chytré zdroje tvrdí, že to je jednotka krátkého časového úseku. Dobře. Ale to by třeba bylo dobré vědět, kdy se ten moment a hned na dveřích objevily. Když se ke stejným dveřím s důvěrou vrátíte po dvaceti minutách a moment a hned stále nepřišly zpět, už vás to namíchne. někdy je moment i chvilka pořádně dlouhá a hned se může natáhnout i na hodinu. Podobně variabilní časovou jednotkou se tak stává i okamžik. Takže okamžíček prosím, přijdu hned... Nebojte, jen příklad, u mikrofonu jsem byl hned po třech sekundách...
Napadá mě v té souvislosti fórek s otázkou jak dlouho trvá dočasnost. Prý jeden furt. Je ale spíš smutné, že se s podobnými cedulemi, které osobně řadím mezi křiklavé příklady pohrdání zákazníkem, furt neboli pořád ještě setkáváme. Přitom by stačilo napsat třeba přijdu v 10:30 nebo je 12, vrátím se za čtvrt hodiny. A my před zamčenými dveřmi bychom byli v obraze. To by se ale pak s tím časem prostřednictvím veličin moment a hned nedalo tak pružně čarovat. Ale dost, ať ty vaše nepříjemné letní momenty a chvilky netrvají věčně a teď už úspěšné pondělí i celý týden.

Publicista Petr Voldán glosuje současné kulturní, společenské i politické dění na vlnách Českého rozhlasu Hradec Králové. Slyšet je můžete v 6:50 hodin.